Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Kulka ve dřevě

          je srpen 1945, sovětští, maďarští a vojáci dalších národností tu zůstávají ještě několik měsíců. Prý to tehdy bylo docela kruté, když se voják něčím provinil, měl to spočítané, stejně, jako vojáci těžce nemocní, vzpomínal p. Milan. Vedle jejich domu bylo velitelství Sovětské armády a nedalo se nevidět a neslyšet. Případy k fyzické likvidaci byly odvedeni do blízkého lesa a tam......, posléze bylo jen slyšet výstřely.

Jedním z provinilců byl i mladý vojáček, říkejme mu Vaska. Jeho vinu neznáme, ale i on byl odveden starším vojákem do lesa. Manžel p. Marie pracoval v lese, když viděl přicházet dva vojáky. Jeden byl jen spoře oděný a šel před druhým, který na něj mířil puškou. První byl náš Vaska. Ke svázaným rukám měl přivázanou lopatu, kterou napůl táhl za sebou. Šel bos. Boty byly velká vzácnost, tak na poslední cestu zbytečný přepych.

Nečekaný svědek dostal strach, věděl, že by nemusel dopadnout právě dobře, tak se schoval do křoví a snažil se ani nedýchat, i když věděl, že to nebude právě pěkná podívaná.

Starší voják nechal chvíli Vasku kopat hrob. Po chvíli se však stalo něco nečekaného. Rozvázal Vaskovi ruce, vystřelil do země směrem k mladému stromu. Vaskovi řekl, aby šel s Bohem, ne domů, ale na západ, protože doma nikoho z nich nic dobrého nečeká. Vaska, ještě zmatený, stál chvíli na místě, pak se rozběhl a zmizel v lese. Starší voják zaházel mělkou díru, plivl na ní a šel zpět.

Je srpen 2014. Detektor hlásí signál v místě, kde kdysi stál strom. Dnes už jsou na místě zetlelé zbytky pařezu. Kopnu lehce do země, předmět není rozhodně hluboko. Prosívám rukou hlínu a nic. Je vedro, pot mi stéká po celém těle, mozek je taky přehřátý. Kam zmizel signál? Znovu mávnu cívkou a zvuk je tu. To snad není možné, cosi je zarostlé ve dřevě. Ukazuji nález kolegovi a dohodnem se, že vše prostudujem opatrně doma.

Když jsme se vrátili, nález jsem nafotila a dali jsme se do dloubání. Dřevo je silně zpuchřelé, jde to dobře. A tak po desítkách dlouhých let na nás vykoukla kulka. Strom jí obalil dřevní hmotou, zásah musel být při zemi. Strom byl poražen, ale jeho tajemství nebylo odhaleno. Další dlouhá léta tlel pařez, aby o 69 let později  vydal své svědectví.

Sepsala a nafotila Eva

 Nález vystaven u mne na provozovně.