Někdo je za dveřmi
Znala jsem rodinu, kde po stole chodily kočky, upíjely návštěvám z hrnků kávu, pokud měla dotyčná návštěva vůbec chu´t si něco dát, pes chtěl také na stůl, tak neustále měl přední nohy střídavě na stole, střídavě na návštěvě. Dost hrůza. Jiná rodina naopak nechávala svého psa návštěvu dosyta olízat, oskákat, posléze si pes ukojil svou žádostivost na nohách návštěvy. Další rodina se nemohla řádně najíst sama, pes s vrčením jim bral jídlo doslova z pusy. Tudy teda cesta rozhodně nevede. Nejlépe je začínat od mala. I návštěvy mají své protivné zlozvyky. Snaží se nenápadně cpát do vašeho psa vše, co stůl nabízí, přestože jim to zakážete, vůbec se neostýchají v tom pokračovat. Nejlépe je, svého psa odizolovat. Odvelet ho na jeho místo po předešlém důkladném vyvenčení, pokud je návštěva ohlášená. Já osobně vždy své psy předem pořádně utahala, nakrmila a měla jsem tak čas se hostům věnovat. Mějte na paměti, že při oslavě se hosté mohou opít, jejich chování se změní a mohlo by dojít třeba i k nežádoucímu kontaktu. Nikdy by takové osoby neměly být s vaším psem samotné v jeho teritoriu. Příklad: Zahradní grilování se poněkud vymklo a opilci chodili očůrávat zahradu po libosti. Jeden vlezl do výběhu psa a začal konat. Skončil v nemocnici, kde z něho opět dělali kluka. Majitelé jsou dnes poučeni a výběh zamykají.
My tedy začneme u našeho pejska hned první den, kdy si ho přineseme. Pes by měl mít pelíšek na méně frekventovaném místě, kde bude mít klid. Tam ho naučíme bydlet. Zapomeneme na vytvoření pelechu z vlastního lůžka, první zlozvyk. Nejen, že se vám bude špatně spát, pes se umí pořádně roztahovat, vůdce mu to přece umožnil a vy ztrácíte autoritu. Každý má mít své lože. Když přijde řemeslník nebo host, psa dáme na místo.Svému psovi jasně určíme mantinely, co je naše, co jeho. Jakýkoliv projev okusování, škrábání a pod. utneme hned zkraje. Nikdy nenecháme svého psa skákat ani na nás, ani na cizí. Jak pejsek bude mít snahu vyskočit, hned celou dlaní pooženou zhora na krku psa, ho zatlačíme zpět na zem. Povel fuj nebo ne, by neměl chybět. Skákání do našich sedaček zatrhneme také hned, jak bude první náznak. Z kuchyně, při vaření, psa vykážeme též. Krmíme nejdřív psa, potom rodinu. Každý starý hospodář věděl, je nejdřív jedí zvířata, pak lidi. Najedený pes totiž nemá tendenci tolik loudit. Když bychom dali véču rodince a psu ve stejný čas, poběží se podívat, jestli by nešlo slupnout to vaše, jeho přece počká, to mu nikdo nesní. Krmte psa třeba půl hodiny před tím, než ostatní. Sexuální hrátky se svými údy nebo cizími netrpíme a nejásáme nadšením, jak nám ten kluk roste s dospívá. Ze začátku je to skoro nevinná zábava, ale později, vám pes dává najevo dominanci. Znala jsem paní, která když se rozlobila na svého pudla, hupnil jí na nohu a snažil se jí pomilovat. Paní vždy ječela nadšením, že jí miluje. Jednoho dne jí roztrhl nové punčochy a dostal. Hned té své podřízené samičce bez váhání prokousl lýtko. Učte psa chovat se klidně za každé situace. Vždy vše řeště v klidu, ale rázně a bez dalších průtahů. V případě cizích lidí ve vašem bytě, nenechte psa s cizími věcmi. Nemuselo by to dopadnout dobře. Proto hlídejte, vychovávejte a předvídejte. Pamatujte, že výchova je výcvik. Váš pes snadno pochopí, co od něho žádáte, když mu to naservírujete srozumitelně a jasně. Oslintaná, znásilněná a odraná návštěva není rozhodně vizitka vašeho moudrého rozumu a ani vám by se podobné jednání nelíbilo. Nezvoní někdo.............. ? Autor Eva
A takhle to rozhodně probíhat nemá, jak zjistíte na videu. Krásně podmíněný reflex, kdy pejskové nejsou svým majitelem zvládnuti a ještě vědí, že bude dobrůtka.
