Bázlivost z petard
Bázlivost z petard viděna jinak – článek, který nás zaujal je z časopisu Pes přítel člověka 1/2006. Ohňostroje a petardy patří k oslavám a varování cvičitelů a veterinářů před možnými následky z tak silných podnětů na psychiku některých psů, přichází většinou na konci roku. Majitelé takových nevyrovnaných a labilních psů by měli věnovat tomuto problému během roku a ne až na poslední chvíli a to většinou je řešeno podáním uklidňujících prostředků. Málokdy se jim dostane informace o možnosti svého psa na tuto situaci připravit. Je to jednoduché a v zásadě se provádí tak, jak se připravují služební psi.
Problémy s bázlivostí psů mají příčinu podle Pavla Máchala bývalého sportovního kynologa dnes majitele školy pro psy Eso. Zásadní chybu vidí v přístupu majitelů a to ve špatném zařazení psa do smečky. To znamená, že když nemá dokonalý a správný podřízený kontakt s páníčkem a ostatními členy rodiny, bude se bát vždycky, říká cvičitel a vysvětluje, že služební pes musí mít vždy naprosto dokonalý kontakt se psovodem. Takže, když se dostane do místa se silnými efekty, jen se přitiskne k noze pána. Případně zalehne do klubíčka u jeho nohou. Toto je přirozené chování zvířete vysvětluje a není dáno jen vlivem navykání na střelbu od štěněcího věku, ale především správnou sociální vazbou na člověka.
Když se dostane pes do dosud nepoznané situace, v našem případě jsou to silné zvukové a světelné efekty, pak hledá jistotu u svého vůdce smečky. Rozmazlený pes, který si doma může všechno dovolit, nikdy nenalezne jistotu u členů rodiny, protože se k němu nechovají, tak jako nadřízení členové smečky. Je tu jediná rada: Majitelé musí nejprve přehodnotit vztah celé rodiny ke svému miláčkovi. Pes musí být na poslední příčce v hierarchii rodiny. Ten dostává potravu, až se všichni najedí, musí poslouchat všechny členy rodiny a uvolnit jakékoliv místo, které si někdo z rodiny nárokuje. To jsou často prohřešky, které vidíme u „bytových“ psů. Jedině zvíře respektující tato pravidla, uznává své místo a současně si fixuje, že každý jedinec je silnější a najde u něj proto v krizových situacích oporu. Po správném zařazení psa do smečky, se poměrně snadno odbourá i bázlivost z výstřelů a ohňostrojů. Nejdřív navykáme psa na vzdálené efekty a postupně vzdálenost zkracujeme a psa utvrzujeme ho, že mu nic neublíží.
Zkušený kynolog dodává, že všechny dobré rady většinou skončí nezdarem. Nejtěžším oříškem jsou totiž majitelé psů, kteří přeci mají doma toho nejúžasnějšího psa, který je miláčkem všech. Přitom se chová jako rozmazlené děcko, kterému se nedostává to nejdůležitější – výchova k respektu. Přesvědčit majitele je složitější než vycvičit neukázněného psa. Hlavně majitelé malých plemen řeší vzniklé problémy chování jejich miláčků tím, že je vezmou do náručí, ale co majitelé velkých plemen? V roce je problém řešitelný a mnohé je možné napravit. Pavel Máchal vážně upozorňuje, že například u tříletého dospělého psa, kterému byla nevýchovou umožněna dominance nad okolím je náprava velmi složitá a nebude nikdy dokonalá.
Další článek na stejné téma na našich stránkách http://www.hacmor.cz/clanky/vycvik-psu/strelba-a-reakce-psa/strelba---reakce-psa--reakce-majitele.html
Pes přítel člověka 1/2006 zpracovala Alena
