Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

zdravím,nastal mi problém,mám 8 měsíční fenku,do 5měsícu reagovala perfektně,ale teď na povel zavolání nereaguje na mě,jen na přítelkyni.Bojí se když ji zavolám a krčí se,přitom jsem jí nikdy nic neudělal,jen nevím co jí dělali tam,odkud jsem ji bral,byla začervená,podviživená a a lehce tlučená.Mrzí me že najednou se mě bojí a neposlechne mě,prosím poradte mi někdo dekuji..

ja mám problém s mojou fenou,na privolanie nereaguje keď na prechádzke v lese uvidí nejaké zviera ktoré môže uloviť.hneď vyrazí dopredu,ja nestihnem ani zareagovať kolkokrát.keď ju privolám, ani sa len neobzrie,ani obraz ani zvuk,uši má jednoducho "vypnuté".skúšali sme aj odbiehanie aj pískacie hračky, vtedy však nezaberá nič.jednoducho jej lovecký inštinkt je velmi silný. veľa krát takto naháňala srnku, a keď sa asi po pol hodine vrátila (ja som už šalela od strachu) tak som ju vyhubovala a zase vypla uši,počkala kým ja skončím a zase sa jašila, ako keby nerozumela že urobila niečo zlé. vie mi niekto poradiť čo sa dá robiť? dakujem

Jednoznačně asi poradit nelze, navíc se zřejmě jedná o dospělou fenu? Jednoznačně fena vás nerespektuje, nemusí jít nutně o nadměrný lovecký pud, ale něco se hýbe, tak to letí ulovit. Panička jí v tu chvíli nezajímá. Přivolání už v útlém věku asi nebylo důsledně nacvičováno. Po příchodu k vám je kárána, já vím, člověku se zvedne adrenalin:-))))))), ale možná jen připoutání na vodítko by pro začátek mělo stačit. V lese vůbec bych vodítko, třeba navíjecí, vřele doporučovala. Víc, jestli máte zájem, mohu poradit na mailu: eva.slivanska@seznam.cz. Zkuste písnout více podrobností o feně, třeba se doberem nějaké pomoci.

jedná sa o fenku 1,5 ročnú, ktorú sme zachránili od množitela, ešte ako šteňa. fenka bola utláčaná ostatnými psami,vyhladovelá,dlho si bránila misku a vždy zožrala všetko naraz ani to nepožula a potom to vyvrátila-tak sa bála aby jej to niekto nezjedol.toto sme však po čase prekonali,avšak doteraz je problém so žranicou,papá málo,preto je trošku atletická. od malička má problémy s inými psami-zvlášt menšími, bohužial loví akékolvek plemeno menšie od nej. s velkymi psami problém nemá, aj ked sme sa ju snažili socializovať,chodili sme na cvičák,ale tam nás bohužial nebrali ako ostatných cvičiacich,a asi tam sa stala chyba. fena je hyperaktívna, kým sme išli na cvičák,musela sa aspoň hodinu predtým vybehať aby ako tak reagovala na povely.na cvičáku však snami nemali trpezlivosť,hneď skonštatovali že je hyperaktívna a už už jej chceli nasadiť elektrický obojok lebo vraj neposlúcha.týmto sa naše návštevy cvičáku skončili. cvičíme sami,avšak akonáhle sme vonku a zbadá iného psa alebo zviera,nepočúva. navíjacie vodítka sme už pár krát roztrhli,zopár krát ma na stopovacom vodítku povláčila po zemi..keď ju ale nepustím pobehať a doslova ju nezničím a nevybijem jej energiu,potom má deštruktívne sklony a vybíja si energiu ničením všetkého čo jej príde pod ruku. jej energiu sme však zistili ako ju využiť:bavia ju prekážky,preliezanie,skákanie,behanie..to na cvičáku otvárali len ústa že kto ju to naučil a kto jej to kázal-nikto,baví ju to samu :-) len už nájst taký cvičák,kde nás nezatratia hneď ako nás uvidia :-)

Ano jeden povel a dost,ale také námto nešlo.Neposlouchala už je to lepší.Chce to vydržet.Pa

Můžu laické připomínky? Z vlastní zkušenosti: člověk si myslí, jak má přivolání zvládnuté - ale jen v nerušivém prostředí. Doma je to snadné - ovšem jak zaujmout pesana víc než cizí pes? Po prvním skupinovém cvičáku jsme se museli vrátit ke stopovačce (a proč ne stpovačka?). A ani ten trik s útěkem nezabral. Hodně důležité je určitě i načasování povelu - a pokud můžeš, sem s těmi fíglemi, mně už občas docházela fantazie. Těším se na pokračování

Já používám stopovačky dvě. Jednu výhradně na stopu, tu nikomu ani nepůjčuji a pak jednu na všechno ostatní. Tu si bere každý, takže pes snadno rozpoznává tu svou posvátnou stopovačku a tu druhou šňůru. http://zdraka.sweb.cz

Tohle je prvotní návod, vzruchy se potom musí trénovat při každé příležitosti, kdy vítáme každého narušitele, každý vzruch. Proto prvotní tréning, upoutání psa na psovoda, by měl probíhat podle návodu. Další upevnění respektu psa, je chování na vodítku, které tu bude probráno později. Rada na tvůj dotaz je celkem jednoduchá, cvičit s pomocníkem, který psa zaujme, bude třeba svačit, házet si míčem, ale na zvědavého psa se důrazně usápne, že v jeho teritoriu nemá co dělat. Pomocník může použít třeba vodu ve spreji nebo jiné odpuzovadlo. Tak přeruší nežádoucí chování, protože se pes zarazí a je mu jasné, že porušil pravidla. Ale opravdu bez narušení fena vždy přiběhla s radostí a chutí? Naše skupina trénuje přivolání kolektivní, kdy psi jsou všichni na volno a v tom nejlepším kalupu je všichni přivolají zároveń. Tam je potom vidět, kde má kdo slabiny. Poslušní přijdou, neposlušní najednou zjistí, že se není s kým honit a blbnout, tak přiběhnout taky. V případě, že nastane situace, kdy je nucen psovod si pro psa dojít, něco při nácviku bylo špatně, pak by měl psa upoutat na vodítko a třeba na cvičáku ho někam stranou uvázat. Tím mu dá najevo, že se zlobí.

Běhám mezi pc a krámem, ještě k té stopovačce. Veškerý "vercajk" , který používáme k výcviku pes rozlišuje. Stopovačka by měla sloužit jen ke stopování, nikdy k jinému účelu. Proto i postroj na stopování by měl opět sloužit jen na stopu. Pes vidí postroj a ví, že půjde na stopu nebo vidí ten druhý, masivní a těší se na obrany. To samé vodítko. Například v neděli jsem byla nucena vzít na jízdu stopovací postroj, náš dědaauto nemá vzadu pásy, manžel mne vyhodil na kraji lesa a odjel. Sraz jsme měli mít na jedné lesní křižovatce. Morgýš nadšený postrojem, stopuje s obří chutí, chtěl vyrazit na stopu. Tak jsme chvíli počkali a vyrazili. To doslova, on čuchá v poklusu. Terén je složitý, cest mnoho, přesto stopu něco přes km zvládl na jedničku. Mne teda málem kleplo a prvně jsem stopovala se psem vlastní auto. Jen podle vzorků pneumatik v blátě jsem mohla v letu sledovat, že cváláme dobře. Asi jsme vzbudili pozornost u pár lidí, co se dá dělat. Na jednom rozcestí trochu zaváhal, pak jsem zjistila, že tamtudy projelo auto dcery. Tak proto naučit psa, co je na co.

aha - tak příště.. mně totiž připadá, že čím víc Besina umí, tím víc se mi vynořuje otázek a nejasností. Díky!

To je naprosto normální, i po všech letech praxe občas nějaký problém konzultuju s dalšími odborníky. Člověk se pořád musí učit. Kdo se neptá, je na dobré cestě hodně pokazit. Každý psovod by měl pozorovat reakce svého psa a podle toho postupovat, nebo zjednávat nápravu. Universální řešení prostě neexistuje.