Faust canisterapeutem
V současnosti media využijí každé příležitosti, aby různá plemena označila jako bojová. Místo přísného postižení nezodpovědných majitelů psů pak šíří mylné informace o celém plemeni.
Už mnoho let vlastním RTW a vždy dbám na důslednost výchovy psů. Takže jsem se rozhodla přihlásit čtyřletého rotvailera Fausta od Vítkovy hory na canisterapeutické zkoušky. Vybrala jsem si významné sdružení HELPPES. 21.11.2009 jsem tedy nastoupila do Bohnic, tedy jen ke zkouškám, které tam Helppes pořádalo. Zkoušky trvají celý den a chování psů i psovodu se posuzuje po celou dobu. Už při přejímce psů se ukázalo, že zkoušky nejsou žádnou formalitou, ale jsou skutečně náročné i pro psy s mnoha sportovními zkouškami. Při registraci jsem Fausta předala dvěma posuzovatelům, ti ho vyzvedli na stůl a takovou důkladnou prohlídku ještě Faust nezažil. Zkontrolovali uši, oči, otevřeli tlamu a spočítali zuby, prohmatali horní a spodní linii psa a tlapky. Já jsem přihlížela z povzdálí. Pak se všichni přihlášení psovodi se psy usadili společně v sále místního divadla. Bylo tam přihlášeno 22 různých plemen. Značně mě překvapilo jejich složení. Vedle sebe tam leželi mohutní novofoundlandští psi, obrovský anglický mastif, bernský salašnický, různá méně známá lovecká plemena i standardně používaní retvíři. Faust jako jediný tam reprezentoval RTW a svou povahou vzbuzoval obdiv. Je nutno dodat, že byla přítomna i háravá fena a psi plemeníci se s tím museli vyrovnat.
Zkoušky zahájila ředitelka Helppesu paní Zuzana Daušová. Přivítala účastníky, představila přednášející a posuzovatele a seznámila nás s organizací zkoušek. Následně předala slovo přednášejícím. MVDr. Jitka Suchá přiblížila přínos canisterapeutického psa pro klienty s psychickými problémy. Fyzioterapeutka Ilona Trojanová upozornila na konkrétní detaily při polohování klientů se specifickými diagnózami. Rozhodčí Jiřina Volšická poukázala na využití canisterapeutických psů v ucelené rehabilitaci a rozdíly chováni psa i psovoda ke klientům různých věkových skupin. Potom jsme odcházeli na poslušnost, kde je kromě běžných cviků i odvolání od zvěře. Zde to byly kočky v přenosce zvyklé na lidi i psy z Helppesu. Tuto pro mnohé těžkou disciplinu zvládl Faust výborně. Brzy jsem zjistila, že na těchto zkouškách oceňují výbornou ovladatelnost psa společně s prověřením jeho povahy, pevnosti nervů a aktivního přístupu ke klientům. Pak následovaly cviky jako chůze na vodítku, obraty, sedni lehni,průchod skupinou osob, aport. Speciální cviky prověření reakce psa na rušivé podněty a pevnost nervů psa. Nejsou jednoduché a testovaný pes se s nimi musí vyrovnat: pes je uvázaný, psovod v úkryty, kolem psa chodí pomocníci, jeden prochází se psem, další před psem otvírá deštník, děti si kopou s míčem, jezdí na koloběžce. Asi největší rámus způsobuje plechovka naplněná kamením, která se koulí po zemi.
Další cviky čekali na Fausta v interiéru. Psa jsem předala posuzovateli a on si ho odvedl. Cílem cviku je zjistit zda je schopen samostatné komunikace s cizími lidmi. Pes nesmí reagovat ani na omezení pohybu. Faust se objímání nebránil, ale ztuhl a čekal co se budu dít dál. Když ho však posuzovatel vracel ke mně, už se mu i objímání cizí osobou líbilo. Chování k dětem, které si hráli na zemi na dece je další disciplinou. Faust děti miluje a nadšeně se s nimi vítal. Děti si pak vezmou bubínek, tamburínu a píšťalky, začnou hlasitou hudební produkci přímo u psa, to Fausta překvapilo a tak raději uctivě couvl.
Zkoušek se účastní i pacienti léčebny, dohlíží na ně lékař, který posuzuje jejich reakci na psa. Chování psa hodnotí společně s rozhodčím. Tento cvik je jedním ze stěžejních bodů zkoušky. vzájemná reakce psa s psychicky narušenými osobami může být neadekvátní z obou stran. Důležité je i posouzení komunikace psovoda s pacienty.Ti Fausta přivítali v dobrém, když jsem jim však řekla, že je to rotweiler pacienti se zarazili. Zde byl jasně vidět vliv médií. Začali vyprávět co viděli v TV a jak je plemeno agresivní. Faust však uviděl nabízený piškot v ruce rozhodčí a rázem změnil pohled pacientů. Způsobně si vzal piškot, nechal se drbat, mazlit a objímat. To už se ale klienti předháněli, kdo mu dá piškoty a kdo se s ním pomazlí. S údivem konstatovali, jak je hodný. Faus si užíval piškotů i chvály a já jsem měla možnost vysvětlit pacientům, že nevychované psy mají jen nezodpovědní lidé, kterým RTW do rukou nepatří. Čekalo nás ještě polohování. Faust se rád položil k ležící osobě a nechal se drbat, ale musím přiznat, že já jsem přesně nevěděla jak mám psa polohovat ke klientovi. Díky Faustovi, který využil možnosti přitulit se, nechat se mazlit a chválit jsme obstáli na výbornou. Po obědě jsme pokračovali setkáním s osobou na vozíčku a další o berlích. Jedna berle pomocníkovi upadne před psa. Ten musí zachovat naprostý klid. Na programu bylo ještě přinášení předmětu odhozeného cizí osobou. Pak už se jen čekalo na vyhlášení výsledků.
Unavení psi pospávali a psovodi jim to jen tiše záviděli. Po sečtení výsledků vystoupila s hodnocením zkoušek pani Daušová. Spolu s vyhlášením výsledku se individuálně věnovala každému psovodovi. Tři psi zkoušky nesplnili. Jeden neměl přivolání, druhý projevil agresivitu a třetí byl velmi temperamentní pro práci v canisterapii. Faust se umístil na skvělém druhém místě. Mám však obavy, že bude takové zkoušky, kde si užil piškoty, mazlení a chválu, nadále vyžadovat.
Já využiji zkoušky canisterapeutického psa plně při návštěvách dětí ve školách. Byla to určitě dobrá možnost osvědčit povahu psa v dalším oboru.
Ilona Procházková
