Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

              Stalo se to předloni. Jako už mnohokrát balíme s kamarádkou batohy a vydáváme se s našimi chlupáči – Sanym a Rikinkou na celodenní výlet. Vlak nás odváží na Stražisko a odtud se vydáváme lesy a polními cestami směrem na Konici. Nebudu popisovat krásné počasí ni kouzelnou přírodu, kterou všude kolem vidíme. Zmíním se o tom, jak naši psi sami vyhodnotili nebezpečnou situaci a jak nás ochraňovali. Ještě podotknu tuhle věc - už když jsme začali spolu chodit po výšlapech, tak si Sany s Rikinou rozdělili hlídání. Sany vždy ,,hlídkoval“ před námi a Rikina to jistila pár kroků za námi. Říkaly jsme jim z legrace, že jsou ,,předvoj a závoj“. Tak a už k tomu, co se tehdy stalo. 

             Procházíme nějakou vesničkou a čeká nás dlouhatánský kus cesty lesem a mezi poli. Spokojeně si s Janou povídáme a teď si všímáme, že se z dědinky vydal za námi divný chlápek – vysoký, neupravený, na sobě ,,šusťákovku z tržnice“. Zastavíme, ohlížíme se znovu a hele, on stojí taky a ,,velice důležitě“ telefonuje, přitom nás stále pozoruje! Malinko nám ,,přeběhl mráz po zádech“. Teď Rikinka zvláštně štěkla, Sany stojí okamžitě vedle ní! Oba psi se rozkročili a začali štěkat oba. Když to chlápka nezastavilo ohrnuli pysky a začali velmi zle vrčet. Nedovolili mu, aby se k nám přiblížil. Odvolat nešli a abych pravdu řekla, ani jsme se o to s Janou moc nesnažily. Jen jsme zavelely: ,,Jdeme“! Psi opravdu šli, ale couvali a chlapa si stále hlídali, vrčeli a štěkali. Po pár metrech to chlápek vzdal, otočil se zpátky do vesničky a tam zmizel. Oba psi se zklidnili, Sany se vrátil na svoji ,,hlídačku“ před námi a Rikina zůstala vzadu. Sany se ještě chvíli otáčel za svojí kamarádkou, jestli je všechno v pořádku. Moc a moc jsme je oba chválily, dostali dobrůtky a celou cestu pak poslouchali, jak jsou úžasní. Bylo to zajímavé pozorovat naše psí kamarády, jak se spolu domlouvají a jak spolupracují na naší ochraně. Zvládnout takovou situaci je nikdo neučil, sami reagovali, sami vyhodnotili situaci jako nebezpečnou a ochraňovali nás jako sehraná dvojka.

Rikinka už s námi po výletech nechodí, ale určitě na tenhle zážitek vzpomíná, jako my se Sanym. K Vánocům Sany dostal poprvé pytel krmiva propac, inspirovala jsem se debatou na facebooku a rozhodla se krmivo zkusit. Sanymu moc zachutnalo a je vidět, že mu velmi svědčí. Když jsem 1.3. 2011 zjistila, že probíhá soutěž, rozhodla jsem se zkusit taky štěstí.

3.3. 2011 Zlatka