ROBOTNÍ ZNÁMKY      

Každá vrchnost měla vždy pod sebou poddané, kteří měli za povinnost po určitou dobu pro ni pracovat.
V dřívějších dobách, měl pracovní týden  šest dní, mimo některé letní práce, jako senoseče, žně, atd. kdy se pracovalo i v neděli. Každý kdo pracoval, byl kontrolován drábem, správcem, polírem, atd. podle toho jak si to vrchnost zařídila. Pracovní den byl velmi dlouhý, z pravidla od svítání, do soumraku, často do tmy. Na konci každého pracovního dne dostával každý robotník  známku, kterou na konci týdne po skončení pracovní doby  odevzdal a dostal mzdu. Problém však nastal, pokud někdo tu známku ztratil. To znamenalo, že se protivil vrchnosti tím, že nebyl v robotě  a nejen že nedostal za scházející známku plat, ale nedostal nic ani za známky zbývající,  navíc byl potrestán většinou několika ranami holí. Trest se dal přežít, ale horší bylo, že na scházející týdenní plat čekala celá, většinou mnohočlenná rodina. Robotní  známky se však nepoužívaly všude. Někde robotníky jen zapisovali, protože neexistovalo žádné nařízení, ohledně kontroly pracovní docházky.
Dobu od kdy se robotní známky začaly používat, se mě nepodařilo zjistit.

Patentem Josefa II z r. 1781 a platností od r. 1782 měla být zaručena občanská práva, ale nevztahovala se na vše. Robota zůstala oficiálně až do r. 1848, kdy bylo zrušeno poddanství.
Avšak i přes zákon, tyto známky zůstaly v platnosti až do konce 19 století. Sice to už nebyly  robotní známky, ale účel plnily stejný. V té době zatím neexistovala lepší kontrola pracovní kázně.
Ve většině případů, jsou robotní známky vyrobené mnohdy neuměle, místním kovářem, jen ustřižený plech a na něj vyraženy iniciály majitele, číslo a někdy zvláštní značka. Nepodařilo se mě zjistit, zda-li je to značka výrobce, nebo zadavatele zakázky.
Jen velmi málo známek, je vyrobeno na odborné úrovni, v nějaké ražebně, nebo přímo v mincovně.
Identifikace těchto známek, je takřka nemožná, protože neexistuje žádný soupis.

Vyobrazené známky jsou z Jezerovy soukromé sbírky.

Autor Jezero

zdroj:www.lovecpokladu.cz/home/robotni-znamky-z-jezerovy-sbirky-2222

 CHMELOVÉ ZNÁMKY

První zmínka v numismatické literatuře se datuje r. 1868. Její použití bylo naprosto stejné, jako u známky robotní. Její nominální hodnota, byla opět hodnota jednoho pracovního dne. Dnes zajímavý sběratelský artikl. Také je zajímavé, že známky vyráběly stejné firmy, jako známky psí.

 V šedesátých letech minulého století začala být chmelová známka zase aktuální. Dostávali jí účastníci chmelových brigád.

 Trocha historie jednoho majitele:

Známky Antona Drehera mladšího

Významný rakouský pivovarník Anton Dreher ml. (1849-1921) vlastnil do pozemkové reformy z roku 1919 na Žatecku celou řadu statků, které produkovaly zemědělské suroviny k výrobě piva, tedy především chmel. Byly to statky v Deštnici, Drahomyšli, Lhotě, Liběšovicích, Libořicích, Líčkově, Měcholupech, Milošicích, Sádku, Želči a Železné. Do dnešních dnů se dochovalo poměrně velké množství Dreherových chmelových známek, které byly vyraženy ve třech druzích.

Patrně nejstarším typem jsou kruhové známky s kaligrafickými iniciálami AD trojího provedení. Materiál užitý při jejich ražbě byla mosaz, v jednom případě zinek a železo.

Druhé dva typy Dreherových známek nemají kruhový tvar. Jedna známka je provedena jako chmelový list, druhá tvarem připomíná žalud. Na obou jsou na líci vystouplé Dreherovy iniciály AD.

Mezi Dreherovy známky patrně patří i oválné mosazné známky s legendou DOMAINE MICHELOB. Tuto hypotézu podporuje výskyt kontramarky "AD" na některých těchto ražbách.

Dreher na svých početných známkách užíval rozmanité kontramarky a značky. Litery doražené na jeho známkách měly snad odlišit známky některých velkostatků, a tak ML je interpretováno jako zkratka místního názvu Měcholupy a D jako Drahomyšl. Jak ale vysvětlit výskyt obou zmíněných doražeb na jediné známce?

Vysvětlení může být prosté. Po pozemkové reformě zůstal v držení vdovy po A. Dreherovi Kitty Wünschek-Dreher pouze velkostatek v Měcholupech. Známky z ostatních bývalých Dreherových statků ztratily platnost. Aby tyto známky nebyly zneužity při sklizni chmele v Měcholupech a nebyly předloženy k proplacení, byly známky užívané v Měcholupech opatřeny kontramarkou "ML". Mezi kontramarkované ražby se dostala i známka se starším značením "D".

Značka mající tvar obrysu křížku bývá považována za znaménko odlišující známky užívané v neděli, číslice 1 - 7 pravděpodobně označují známky pro jednotlivé dny v týdnu. Význam dalších znamének na Dreherových ražbách je nejasný, zvláště jsou-li na jediné známce dvě i více těchto značek ražených na rubu i líci. Uspokojivé vysvětlení chybí i pro otvory trojího provedení proražené obyčejně z líce Dreherových známek.www.old.muzeumzatec.cz/Stranky/Muzeum/Chmelovky/10.htm

Mosaz, průměr 27,2 mm	Železný plech, průměr 32,8 mm
Mosaz, průměr 27,7 mm	Známka se značkou křížek na líci a číslem 1 na rubu, mosaz, průměr 26,9 mm
Rub téže známky s přeražbou 1
Známka tvaru žaludu, mosaz, 21 - 28 mm	Známka tvaru chmelového listu, mosaz, 29 - 32 mm
Známka panství Měcholupy, mosaz, 41,8 - 25,0 mm	Rub známky panství Měcholupy

 Nakonec ten nález z neděle 4.prosince 2011. Kousek chybí, ale nápis je zřetelný: W. WOREL PRAHA. Pokud bude mít někdo ze čtenářů nějakou doplňující informaci, přidáme jí do článku. Je to přece další kus naší choceradské historie. Ne vždy jsou ale nálezy jen potěšující. Před pár dny jsem vykopala granát. Přivolaná POLICIE místo zajistila a tuhle válečnou mrchu si odvezl pyrotechnik.  Mé leknutí si dokážete určitě představit. Je ale dobře, že další nebezpečí zmizelo.

Zpracovaly: Eva + Alena