Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Jessica - pes na Aukru

Někdy je jednání takových lidí naprosto nepochopitelné. Zbavit se pejska, který s nimi žije tolik let, se mi zdá velmi surové a nelidské. Používání zaklínadla dítě nebo alergie, je dnes vyloženě módní hit. Co bude s jejich starým pejskem, to je nezajímá. Hlavně se ho zbavit za každou cenu. Přeju takovým, aby, až jednou nebudou zdraví, mladí a krásní, s nimi někdo jednal stejně.

Naše Jessinka

                Jednoho dne jsem četla na portálu Aukra nabídku pejsků. Byla tam nádherná maltézačka, učesaná s beruškou na šošolce a nádherným šibalským pohledem. Mohlo mě to varovat, ale nevarovalo. Rodiče v té době měli starou pudlí slečnu Barušku,  byla dost těžce nemocná a oni z toho byli moc špatní. Dostala jsem nápad, že by z té letargie je mohla tahle čubinka trochu rozveselit a blížící se konec Barunčina života lépe přežít.

                I zavolala jsem na uvedenou adresu, mladá paní se trochu cukala, že už je někomu slíbená, ale co, a kdy tedy přijedu. Dostanu k Jessice obojek, vodítko, přepravku a na měsíc krmení a pelíšek.  A za to, že si pro ni přijedu 200kč na benzín. Tak jsem jela. 

Štětí  je městečko jako každé jiné, třeba někde ve Šluknovském výběžku. Byla jsem v šoku. Ale to nic, říkám si, všude žijí lidé. Venku čekala mladá paní, řvoucí DÍTĚ v kočárku, což byl vlastně důvod k odstranění psa. Nestíhala se starat o psa a DÍTĚ najednou.  Podotýkám, že to bylo někdy v lednu 2011, uveden věk  psíka  9 let a nehárá už!

                V tom přišel další šok, otec  DÍTĚTE přinesl cosi ve filcové kombinéze,  byl vidět pokus o ostříhání, páchlo to.  Strčil mi to psisko do ruky a doběhl pro fungl novou přepravku, v ní byl jakýsi páchnoucí polštářek. Jessinka měla fungl nový obojek a vodítko. Dala jsem ji do přepravky a na sedadlo auta. Pak ještě přinesli igelitku plnou zmražených kelímků s krmením pro Jess. Na dotaz ohledně očkovacího průkazu jsem dostala odpověď, že babička ho nechala u veterináře a pošlou mi ho poštou.  Jasně, že nic nepřišlo. Dostala jsem 200kč, rychle jsem sedla do auta a prchala pryč.

                Dojela jsem k rodičům, a dávám mamče Jess , se slovy ta je vaše. „Já jí nechci!“ zaječela zděšeně matka, tak jsem jí řekla, ať mi ji alespoň podrží - no a byla jejich.

Musela jsem však slíbit, že ji dám do pořádku. Tak jsme odfrčely do Chocerad.  Zjistila jsem, že je to šíleně vystresovaný bojácný pes, skutečně obalený filcovou kombinézou.  Vzala jsem malé nůžtičky a pozvolna začala filc odstraňovat. Jako, když stříháte ovce. Po uklidňování slovy a pamlsky, (které do té doby vůbec neznala), se mi to povedlo. S hrůzou jsem zjistila, že její kůžička je rudá a bolavá. Vykoupala jsem ji, přestala páchnout a zavolala naší psí lazebnici Evě Slivanské, zda by ji neupravila. V tom rozčilení jsem zapomněla na darované krmení. Neroztálo to v kufru auta, zato kufr pěkně smrděl. Tak jsem to raději vyhodila, aniž bych zkoumala obsah a řekla jsem si, že hlad ji naučí.

                Eva trochu poopravila mé snažení a zjistily jsme, že  má velmi řídkou a špatnou srst. Aby ne, při takové péči, která se jí pravděpodobně dostávala. Jak jsme ji ostříhaly, tak se objevily téměř 3cm! dlouhé drápky , které doslova deformovaly pacičky. Nato jsem s Jessinkou jela k jejím novým "rodičům". Ti hned mazali na veterinu  odčervit, ostříhat drápky a odstranit nános zubního kamene. S tím odstraněním odešlo 8! zoubků.

                Dnes je to nejšťastnější pejsek na světě, statečně se snaží velet dvěma důchodcům, (a téměř se jí to daří ), ale poslechne jen mě. A docela snaživě.  Učím i rodiče, jak jí usměrňovat. S Baruškou a kočkou Sophií se snášela úžasně. Barušce asi prodloužila a oživila trochu život. Od loňského srpna je Baruška v psím nebi a její tělíčko spočívá u nás na zahradě pod červenou azalkou. Rodiče opravdu přestáli odchod Barušky poměrně dobře, jak je to jen v dané situaci možné, právě díky  Jessince. A  Jessinka se začala v únoru 2011 hárat a letos v únoru opět. Je vidět co dělá péče a dobrá strava a hlavně láska♥.

Autor Eva H.

Foto archív Eva H.