Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Když jsem dostala od Ilony Procházkové naskenovaný deníček, byl to jeden z těch dárků, který vás ihned dostane. K tomu ještě dvě staré fotografie, obě pořízené na starém hostivařském cvičáku. Je zajímavé, jak nikdo, kdo na tento cvičák chodil, na něj nezapomíná a to jsme většinou prošli všichni mnoho cvičáků. Prostě to už nikdy nebylo ono. Staré fotky jsem ukázala svému muži, schválně, jestli mne pozná. Zcela neomylně ukázal na prostřední postavu, prý to jsem já:-). Trochu se sekl:-), na prostřední fotce je Standa Rohla s Luckou. Já jsem na napravo:-). Pěkně mne tím rozveselil:-).

Ilonu Procházkovou znáte už tady z Hačmoru, ale mnozí osobně. Mne také, ani tehdejší moje Lissa Franše není mezi pejskaři zapomenuta. Standa se věnuje chovu belgičáků, už není tak hubený a roztomilý:-). Vašek se někam ztratil, ale třeba si jednou článek přečte a ozve se. V dalším povídání se deníček, který psala Ilona zmíní o Heleně Šachové a jejím Hillovi ze Zlaté přilby. Ani ta není mezi pejskaři neznámá.

První deníčkový zápis je úsměvný. Dnes si nedokážu představit, jak jdu na výlet a huláká mi do toho tehdejší kazeťák. Dnešní mládež asi ani neví, co to bylo, ale tehndy to byl naprostý hit a kdo ho měl byl in:-).  I délka našich procházek by asi dnešní pejskaře a i pejsky odrovnala. Také představa, jak lačně se pejskaři vrhali na nucený výsek, viz druhý úryvek deníčku, ono maso nebylo ani pro lidi, tudíž představa, že v Benešově se dalo maso koupit a v Praze ne, to je něco dnes nepochopitelného. Cvičák nám sice nějaké to maso zajistil, ale mnohdy to nestačilo. A zvěřina? Ta už nebyla vůbec k sehnání, tak moc mé rodiče neodsuzujte:-)))))), že sebrali pejskům kus zajíčka:-). Já zvěřinu nejím, tehdy jsem se za ně dost styděla. Dost už vzpomínání, moc díky, Ilčo, za deníček, který jsi celá desetiletí schovávala. Škoda, že se nedochovaly fotky.

Dne 28.1. 1979, Standa navrhl, abychom my čtyři, on, Ilona, Vašek, Eva a naše psí holky, Lucka, Džimina, Cita a Lissa šli do Průhonic na výlet z Hostivaře pěšky. Po cestě si můžem různě cvičit a bude to fajn. Jeho návrh byl přijat. V neděli se toho na cvičáku stejně moc neděje, tak tohle bude lepší.
Založili jsme tedy partu pro výlety a výcvik v terénu. Zakoupili jsme kroniku, pokladničku a slíbili si, že každý týden dáme 5,-, aby bylo na výdaje, až pojedem na čundr, který už jsme také měli v plánu.
Průhonice byl tedy náš první společný výlet, sešli jsme se v 9 hodin u hostivařské přehrady. Cesta do Průhonic byla hezká. Všude bylo plno sněhu. Vašek vzal kazeťák a cesta při písničkách ABBY rychle ubíhala.
Asi 2 km před cílem jsme našli čerstvě střeleného zajíce, a tak jsme si řekli, že až půjdeme zpět, vezmeme ho na jídlo pro psy. Po 12. hodině jsme dorazili do cíle, tedy před průhonickou hospodu, hlad už na nás doslova visel. Moc vybírat jsme si nemohli, ale párky s hořčicí a chlebem, jediný chod, co v hospodě měli.
Najedli jsme se a vydali se do Průhonického parku. Prošli jsme první část, udělali pár fotek a pro husté sněžení jsme se radši otočili k domovu. Cestou jsme sebrali zajíce, nesla ho Ilona a kolem 18. hodiny jsme byli doma.
Hned v pondělí jsme se sešli u Evy, abychom stáhli a rozdělili zajíce. Standa stahoval, Ilona mu ho pomáhala vyvrhnout. Jenže nastal problém v podobě žravých Evinných rodičů, kteří dostali na zajíce velkou chuť. Tak nás připravili o půlku kořisti. Zbytek byl rozdělen mezi Ilonu, Standu a Vaška.

Další výlet je plánovaný na únor.

Tentokrát se k nám přidala Helena s Hillem. Ráno jsme se sešli na hostivařském nádraží a naše cesta vedla do Benešova. Cesta městem měla úspěch, narazili jsme na krámek s nuceným výsekem, Standa, Ilona a Vašek zakoupili maso pro psy a ještě, že Ilona měla velký batoh, kam se vše vešlo. Poté jsme se vydali na benešovský cvičák, kde jsme si zacvičili a udělali obrany. Hned jsme byli pozváni na branný závod 24.2. 1979, účast jsme rádi přislíbili.
Hlad jsme ukojili v restauraci Na knížecí, kde jsme se skvěle najedli a ještě psi mohli být v teple. Odpoledne jsme navštívili Konopiště, tedy jen zahrady, opět se fotilo a už byl čas návratu. Domů jsme dorazili večer.
Na závod se později vypravila Eva s Lissou, Standa s Luckou a Vašek s Citou. Ilona byla na horách. Eva dopadla dle ZVV2 na 4. místě. Mohlo to být lepší, při branných prvkách netrefila stodolu, natož terč a body se sčítaly. Vašek i Standa šli dle ZM a podělili se i předposlední a poslední místo.

A nyní slíbené fotky od Mariny, zde nástup bez psů na zkoušky r. 1977 cvičák v Hostivaři

Nástup na place se psy ve spřátelených Kolovratech

Marina, Jirka a vlkodav Lord

Jedna vzpomínková na Jardu Mohra, na fotce z mezinárodní výstavy v Brně, drží právě Lorda, vlatním jménem Baloor del Monte, interšampión. Byl to vynikající kynolog, hodně jsem se od něho naučila a moje Lissa ho přímo zbožňovala, jako jeden z mála psů na cvičáku. Jarda totiž choval lišky a psům to většinou bylo odpudivé. Protože Jarda i Lissa jsou už v tom psím nebi, kde jinde, tak doufám, že Lissa je s ním ve svém živlu.

Tou další fotkou možná překvapím Ilonu, pejskové jsou, její Džimina a Mariny Arko, oba výborní psi s všema zkouškama, co se tehdy dalo.

Ještě jedna ryze cvičáková fotka z Kolovrat

A zakončím to rokem 1980 svou Lissou Franše a malou Zarou - Zira Franše

Tak snad se vzpomínání trochu líbilo.Děkuji moc Marině za fotky a Iloně též za fotky a deníček

Eva