Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Jaro a tajemno

Jaro vždy překvapí a pohladí duši. Ve spolku jsme se rozloučili se dvěma kolegyněmi a místo nich nastoupili muži. Oba pracují v LPD už dlouho a jejich práce je vidět všude. Poté jsme připravili mimořádnou schůzi, to je papírování a procesů, že to ani nechtějte vědět. Mezitím odešla na obláček moje poslední psí kamarádka Holly Půlnoční měsíc a můj svět tak po dlouhých desítkách let dostal nový kabátek. Nic moc kabátek, ale nějak to dopadne. Nikdy nezapomenu, kolik radosti dala všem a hlavně mně. 

Musím pochválit MS Ostříž, za celou sezónu rytí dokázali Les psích duší ochránit. První sezóna. Děkujeme

Jedním z bodů schůze byl mokřadní rybníček. Víte, kdysi tu byl a možná jich bylo víc. Asi 200 let zpět, ale i na kreslených mapách starých 600 let. Dodnes jedno místo na vzdálenějším poli, tuto skutečnost odhaluje. 

Kolega Milan začal tedy kopat statečně mokřádek. Poměrně velký mokřádek. Vašek mu občas pomohl, co koleno dovolilo. To byl březen. Zkoušela jsem sehnat pomoc, oslovila jsem tedy několik nadací a spolků. Jedna oslovená nadace, s názvem Mladí......, se mi ozvala s tím, jak v nějakých 73 letech kopání nejde. Jistý spolek mi naopak hned poslal fakturu za nic, ale hodně tučnou. Bylo víc takových a vy dávejte pozor, kam dáváte své peníze. Líbivé kolektivní fotky opravdu zárukou nejsou. Další nadace nabídla 100 000,-, ale když se kolegyně proklikala zdárně na co a proč, zjistila, že za 5000,- nám dají školení. Tihle všichni už nás ani nepřekvapili.

Prostě se učíme, určitě uděláme mnoho chyb, ale takové je poznání. 

Nakonec to vše dobře dopadlo, bohové lesa, jako vždy pomohou a ochotný pán vše dodělal. Děkujeme.

Poté se nějak smůla protrhla, my dostali malou dotaci od obce Chocerady, 12000,- moc děkujeme a hodně jsme sáhli do svých úspor a mokřadní rybníček, který budeme dotvářet ještě příští rok, protože korunek se fakt málo a rukou také.

              Na  Den Země byl dokonce v LPD nejen uklizen sousední pozemek, ale závěr se konal právě u nás.

Bylo vidět, že mnohé to zde překvapilo. Jo, makáme, co stará těla dovolí:-). Horší bude, až nedovolí.

Všichni hupli na kládu, pan starosta zajistil kančí guláš, čest paní kuchařce. My zatím makali, jako vždy. Nějak neumíme vypnout.

Ke kládě musím něco napsat. V sobotu jdu okolo místa, kde byla pokácena a nevěřím svým očím. Všechny pařezy ostatních těchto zhruba 110 let starých stromů jsou už po těch pár letech skoro ztrouchnivělé, až na jeden. Tak tom se vytvořil mechový pejsek. Hodně roztomilý. Jak kdyby říkal, že kmen je u nás. 

Párkrát jsem tu psala, že ty naše:-) Lurdy plní přání. Vždy, když je nejhůř, nebo je smutno na duši. Prostě se něco objeví, chráněný živočíšek, chráněná rostlina, kvítek něčeho, co byste nečekali. Třeba len. Navíc ta energie hodných lidí tu prostě nějak bydlí a vše, co tu roste a žije to vnímá. A naše:-) Lurdy stále uzdravují, jak lázně. 

Je divná doba, ale zde panuje příroda se svými pravidly a zákony a my se už radujeme z nových obyvatel, co objevují náš mokřádek a také zásobárnu vody, která je zde tak potřeba. A nejen zde.  A my se opět učíme, aby ta zdejší příroda, která je pro všechny hodné lidi a její obyvatele, co ne vždy se chovají dle nějakých pravidel. Jak víte z našich článků, hodně mladých stromečků a keřů zničí spárkatá zvěř.

Jsem ráda, už opět mezi námi pobíhají zajíci, po Hollyině smrti se s tím nemohli nějak popasovat. Zní to divně, ale i mimi vyráběli v její přítomnosti. Běhali nám naproti a najednou byli zmatení. Zní to divně, ale existují videa a fotky nejen s nimi.

Tak už vesele, kdyby nám chtěl někdo přispět, může. č.ú. 282 285 912/0300, děkujeme a kdykoliv je možné se přijet podívat. Les psích duší děkuje všem, co mu kdy přispěli, nebo jinak pomohli. Dnes zapadl do krajiny, pomáhá a je tu pro další generace a to je jeho poslání.

i

Zapsala Eva a spol báječných lidí ve spolku Les psích duší z.s.

foto archív LPD