Jdi na obsah Jdi na menu
 


Torze žaludku u Holly

6. 5. 2020
Torze žaludku u Hollyp5032895.jpg
 
Byl to pátek, jako každý jiný. Po psí večeři, jsem šla připravit večeři pro nás. Už jsem ji měla hotovou a manžel začal jíst, když jsem uslyšela zakňučení. A znovu. Vyletěla jsem ze židle a Holly zvracela tu známou, hustou a bílou pěnu, která se podobá našlehanému bílku. Nejde ze žaludku.  Holly couvala, až padla na přední packy. Některý pes má i nutkání na stolici. Holly začala panikařit. V břiše se jí odehrávalo něco, čemu nerozumněla.
Důležitý je klid, tak už jsem byla u ní a zklidnila jí. Prchla na provozovnu a já zburcovala manžela, že je zle a Holly má přetočený žaludek.
Běžel přistavit auto a já ještě kontrolovala, jestli v této zlé korona době je veterina v Poříčí n. S. otevřená. Holly mezitím už byla sama v autě připravená.  Byla, tak jsme vyrazili.
Když máte podezření na torzi - přetočení žaludku, jde o čas. Ne všem se asi v té dlouhé frontě líbilo, že jsem oznámila, jak akutní stav to je.
Doktor jen přiložil ruku v místě žaludku a hned začal jednat.  Okamžitě uspat a operace, kdy se žaludek otočí správným směrem a přišije ke steně hrudníku, aby se to neopakovalo. Sestra slíbila, jak po zákroku se ozve. Tato klinika je výborná, ale komunikace je hodně šílená. Prakticky žádná.
Odcházeli jsme s vodítkem v ruce a bylo to divné. Nikdo zprávu nepodal a myšlenky, které se nám honily hlavama, byste nikdo nechtěl.
Ráno jsem volala, někdo to zvedl, prý Holly žije a víc nám řekne doktor sám, ale později. Máme čekat sms. Ta žádná nepřišla. Nakonec jsem znovu volala okolo poledne, opět to někdo zvedl, doktor prý ještě u Holly nebyl. Po nějaké době přišla sms, že laškuje a máme si k večeru přijet a odvézt si jí.
Konečně přišel kýžený čas a my vyrazili. Skoro po hodině nám ji sestra přivedla v límci. Holly v tom vynálezu být nechtěla, ale my dál čekali. Posléze přišla sestra s platebním výměrem, kupou léků a instrukcí. Uklidnila nás, jak nikde nebyla nekrotická tkáň, ani rozmačkané orgány. To bylo tím, že jsme na nic nečekali.
Holly vystřelila z ordinace a celou cestu se snažila zbavit té věci, co jí splácla uši. Měla jsem strach, aby nenabrala menší pejsky do límce, opravdu byla, jak šílená.
 
Hurá, jedeme domů. Doma chudák čůrala hodně dlouhou dobu i šiška byla, tak mne napadlo, jestli vůbec byla vyvenčená. Protože měla  šílenou žízeň kolegyně ve spolku Les psích duší je veterinární sestřička, zavolala jsem o rady. Děkuji, Zuzi.
Žaludek se nesmí zaplnit po tři dny, byly pokyny z Poříčí. Holly vypadala, že by spolkla židli, jaký měla hlad. Večer tedy jsem jí pomalu zavodňovala. Druhý den dostala vývar a šlemový čaj z rýže. Po troškách, mnohokrát za den. Třetí den, jsem rozmačkala kousíček konzervy opět ze šlemem. Opět několikrát za den.
Venčení prožívala čím dál lépe a chtěla být venku a chodit. Já už nechtěla být venku a nechtěla jsem chodit, byla jsem hodně unavená.
Další den už trochu rozvařené rýže a rozmačkaná konzerva. Jdeme se venčit, vybírala jsem rovinky, co to šlo, ale Holly nabitá energií chtěla pořád dál. Tak jsme pomalu došly do Lesa psích duší. Jukla na míčky, co tam jsou, ale žádné házení nebylo. I tak byla nadšená, i když byl teprvě čtvrtý den po operaci. Psi to holt berou jinak.  Snažila jsem se nebýt na stezkách s kámošema, aby nelítala.
Pátý den, krmení stále po troškách, ale prý nutně musíme do LPD.-). I když nenosila límec, jizvy se ani netkla.
Tak to šlo celý měsíc, než jsem si troufla dát několik granulek PLATINUM. Nebotnají. 
Do té doby jedla kuřecí prsní řízky s rýží, ale bylo vidět, že nenabírá. Na veselé mysli jí to však neubralo. Kombinace kuřete, vepřového, rýže a granulí, pořád ještě po menších porcích se začala zúročovat a Holly trochu přibrala. Tento týden, již 7,5 týdne po operaci, má již jen platinum.  Někdy 2 x denně, někdy 3 x denně. Nechávám to na ní.
Docela horor, bylo vyndání stehů, začala jsem 12 den. Nechtěla jsem jí znovu stresovat, rána vypadala nádherně. Holly pochopila, co chci udělat, ale moc se jí to nezdálo. Dostala do pacek, když ležela celou konzervu, držela jí v packách a nábožně lízala a já zatím rychle pracovala. Pořád jsem jí udržovala v naději, že co nevylíže, tak ještě kousek dostane.
Takto jsem stehy tahala po částech dva dny, ale co, účel a konzerva světí prostředky.
Holly šíleně chyběli kámoši, rozuměj ježek, kocouři a další obyvatelé. Někdy v noci slyšela, že tu jsou a musela nutně čůrat:-). Já nikdy neviděla jiného psa, co je dokáže vítat s ježkem, olizovali si návzájem čumáky.
Holly se změnil život, dnes už může být do dalšího krmení dopoledne ve výběhu, ale pak opět dvě hodiny klid a doma pod kontrolou.
Doma je vzorná, ale ona je už taková. Když směla vodu na příděl, dodnes doma se nejdřív zeptá:-), přijde a mlaská.-), jestli se smí napít. Je dobré, že hodně pořadů po vypnutí zvuku má titulky, protože přes pískání míčku a praskot petky, toho moc neslyšíte.
Dodnes ve mně hrkne, když plavmo přeskočí třeba kládu, pak vidí, jak jsem se lekla a zpátky mi dá otázku, jak to má zdolat, viz horní foto.
 
Jsem moc ráda, že jsme to zvládli celá rodina, protože je ještě čas být navždy na obláčku.
Přeji všem, kterým se to v budoucnu stane, aby to dobře dopadlo.
 

Evap4182716.jpg a Holly

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář