Jelení laň, aneb jak nebylo foto, ani video
Jelení laň, aneb jak nebylo foto, ani video
Kde se vzala, tu se vzala, už jsem se s ní setkala několikrát. Některé psí kolegy by asi moc zajímala a zrychlila by jim krok, ale mne ta divoká zvířata moc neberou. Zůstanu stát a vím, že stejně si se mnou hrát nebudou. Hrátky s paničkou nebo páníčkem jsou pro mne důležitější, tak hlídám, kdy začnou a nelítám po všech čertech.
Vždy jsem moc pochválená paničkou. Za odměnu mohu třeba dovádět se šiškou, to nás psy děsně baví.
Moje první setkání s ní bylo, když jsem odcházela z Lesa psích duší. Na pařezu byl načůraný super vzkaz, tak jsem musela hned odpovědět a laň se vyhoupla pár metrů ode mne. Taky odcházela z LPD, ale svou cestičkou. Koukly jsme na sebe, já tvořila odpověď na vzkaz, to bylo velmi důležité a laň se odporoučela, když viděla, jak panička se snaží rychle vylovit foťák z batohu. Není tak uvědomnělá, jako já, která se hned staví do nejlepší pozice, aby foto bylo dokonalé
. Pozdě, laň zašla mezi stromy.
O pár týdnů později se šla laň napít do potoka a já cachtat. Otočila se a zaběhla zpět do lesa, zatímco já se snažila smáčet v potůčku, kde teklo asi 5 cm vody. Fuška, ale dala jsem to.
Včera v tom samém místě nás málem sejmul zajíc. Letěl proti mně a zarazil se pár metrů ode mne. Seděl a čekal, co se bude dít. Dělo, jelo auto, tak já se automaticky přiřadila k noze a zajoch uskočil na poslední chvíli. Panička zanadávala, jaké mohlo být pěkné video a něco o šílených řidičích.
Když jsme přicházely s paničkou k LPD, jsou tam ulámané špičky velkých smrků, tak jsem ucítila, že tam je naše nová obyvatelka, ale tím mne to přestalo zajímat. Letěla jsem k altánu pro míčky. Panička mi párkrát hodila, čapla konev a šly jsme zalévat. Moje koryto, kde se ráda cachtám bylo podivně cítit a vedle byl vyležený flek. Ani jsem neměla chuť si dát koupel a to je co říct. Panička naplnila konve právě z koryta, když tu najednou byla štronzo. Jen zašeptala: " lehni". Plácla jsem sebou a koukám, jelení holka prochází asi 15 m od nás. Panička zůstává stát, protože kdyby sebou plácla do lehu, musela by počkat, až jí někdo zvedne
. Ukázněně šla po cestě, pak zabočila před Morgandulem, prošla kolem laviček a zase vyšla na cestu a pokračovala dál. Foťák zůstal pochopitelně v altánu a panička se chytala za hlavu, jaké by to bylo video. Já dostala volno a radši jsem šla zkontrolovat míčky. Jeden nikdy neví
. Panička lítala s konvema a já trpělivě čekala u míčků. Najednou vidím, jak jelení holka se vrací zpátky. Trochu se lekla paničky, ta obtížená konví a kbelíkem stála, protože se taky lekla, byly kousek od sebe, ode mne asi 150 m. Laň opět prošla stejnou cestičkou, proč nechodí rovně, měla by to kratší
. Panička letěla pro foťák, že radši už ho nedá z ruky a bude nosit jen konev. Laň se zastavila u poutače Les psích duší a čekala. Když ji panička měla v hledáčku, zmizela
. Asi o popularitu nestojí
. Někdy je mi paničky trochu líto, když není úspěšná ve fotolovu, tak se snažím jí to nějak vynahradit a být za modelku a poté ji vyzvat ke hře
.
Vaše Holly
Tak třeba příště :)
(Jája Jelínková, 26. 6. 2017 0:39)