Špalda - co možná o ní nevíte
Pšenice špalda
je jednou z nejstarších kulturních obilovin. Za pravlast pšenice špaldy je obecně pokládána Mezopotámie. V historii byla špalda oblíbená pro svou ořechovou chuť ve střední Evropě zejména v německy mluvících zemích. Za její významný pokles v pěstování může především nástup Adolfa Hitlera,
který vydal zákon zakazující její pěstování. Potřeboval zintenzivnit německé zemědělství. Špalda má totiž nižší výnosnost, a proto ji postupně vytlačila pšenice ozimá, která má větší výnosy a lepší vlastnosti pro pekaře.
Ta je dnes bohužel tak přešlechtěná, že mnoho lidí má dnes alergii na lepek v ní obsažený. Různé zdroje uvádějí, že u některých onemocnění souvisejících s nesnášenlivostí lepku je špalda ve srovnání s jinými obilovinami obsahujícími lepek lépe tolerována. Toto si musí každý nemocný ale ověřit v praxi.
Podle sv. Hidegardy u Bingemu špalda celkově posiluje tělo, zajišťuje dobrou krev a zlepšuje psychiku člověka. Prostě špalda nám zajistí dobrou náladu. Ve starém Římě špaldu konzumovali gladiátoři, protožr její zrna obsahují hodně bílkovin, nenasycených mastných kyselin a andioxidanty. Špalda snižuje hladinu cholesterolu a má málo glutenu, údajně snižuje potřebu inzulinu v organizmu. Dále je bohatá na vitamíny skupiny B.
Špaldovou mouku můžete využívat prakticky na vše. Někdy jí používám místo hladké při klasickém trojobalu. Jinak jí můžete připímíchat ke klasické mouce. Moučníky ze špaldy jsou nejen zdravější, ale podle mne i chutnější.
Zde neplatí, že co je zdravé, je hnusné.
Klíček špaldy je významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, vitaminů a to zejména skupiny B, rostlinných enzymů, a dalších cenných látek, zejména: fosfor, hořčík, měď a zinek. Dále pak obsahuje látku zvanou Thiokyanát, který spolu s beta karotenem působí regeneračně na tělní buňky a chrání proti infekcím.
Vláknina obsažená ve špaldě, má jemnou strukturu vláken a podporuje trávení a střevní peristaltiku.
Naklíčená špalda a špaldové osení (mladé lístky - mohou se vypěstovat doma v květináči nebo na záhonku) jsou zdrojem vitamínů, minerálních látek a rostlinných enzymů. Jejich zvýšený příjem je důležitý zvláště na konci zimy a v předjaří – působí při překonávání jarní únavy a při prevenci nemocí.
A na sv. Hildegardu rozhodně nesmíme zapomenout, tak prosím, seznamte se.
Svatá Hildegarda zemřela 17. září 1179 v noci z neděle na pondělí. Při její smrti se na nebi objevila zázračná znamení. Dejme nyní znovu slovo kronikářům Gottfriedovi a Theoderichovi: "Nad komnatou, ve které svatá panna odevzdala s prvním nedělním úsvitem svou šťastnou duši Bohu, objevily se dvě nadmíru jasné duhy zářivých barev. Klenuly se na velkou vzdálenost do všech čtyř světových stran. Jedna se táhla od severu k jihu, druhá od východu k západu. V jejich průsečíku zářilo jasné světlo ve tvaru měsíce. Svítilo do daleka a zdálo se, že zahání tmu z domu smutku. V tomto světle byl vidět rudě zářící kříž - zprvu malý, ale později rostoucí do nesmírné velikosti. Byl obklopen nesčetnými barevnými kruhy, v nichž se vytvářely jednotlivé rudě se třpytící kříže s vlastními kruhy. Ty menší bylo možno vidět dříve. Jak se na obloze rozšířily, táhly se dále na východ a zdály se sklánět k zemi na dům, který byl domovem svaté panny, a halily horu do zářícího světla." Těmito znameními Bůh všem ukázal, že vzal svou věrnou služebnici k sobě, do věčného blaženství.
Je patronkou :
přírodovědců, filologů a esperantistů; / přírodních léčitelů a bylinářů; proti nemocem; za zdravou výživu /*
Atributy:
je zobrazována například jak naslouchá a diktuje vidění a kolem hlavy jí šlehají plameny, v rukou má knihu nebo misku s bylinami, pero, almužnu pro chudé, berlu; někdy je na obrázku model kostela, protože založila klášter. Její vidění jsou stále vydávána i v dnešní době a obrázky vznikají stále nové.
Hačmor