Kam zmizeli ANDĚLÉ?
Poslední dny září. Slunce posílá teplé paprsky, ale stromy už ztrácí sílu, lípy už mají barvu slunce a psí víno se barví do ruda. Listopadky jsou v plném květu a rána u řeky jsou mlhavá. Příroda jede přesně podle plánu. Jen my lidé žijeme nějak jinak.
Mezi letáky ve schránce jsem už objevila nabídku Mikulášských čokolád. No to se mi jen zdá. Ale ona je to realita. Myslela jsem si, že na konci srpna nakoupím vnučkám boty do školy a narazila jsem jen na letní výprodeje. A teď za měsíc jsou už nabídky na vánoce. Katalog jsem prolistovala, pro jistotu, abych v prosinci nelitovala, že budou k mání plavky a zmrzliny. Dvojstrana byla plná Santů!, čertů a mezi nimi jeden jediný Mikuláš. A kde je prosím anděl?
To budou divné svátky. Děti dostanou dárky hlavně od Santy, budou se bát čerta, ale ochrany od anděla se jim nedostane. Ta andělská krása a mikulášské požehnání nám kamsi zmizely. V obchodních řetězcích andělé nemají na růžích ustláno. Už jen babičky budou dětem vyprávět, že dříve chodili Mikuláš, čert a anděl …
Pokud čekáte nějaké pojednání o škodlivém vlivu reklam na děti, podprahovém vnímání a o ovlivňování mas pomocí médií, tak to v tomto článku nenajdete. Jen jsem si připomněla doby totalitní, kdy Mikulášové, čerti a andělé nebyli žádoucí. Naopak jsem měla pocit, jak by měli být právě oni vítáni a neměli bychom dát na ovlivňování Santou. Určitě mám ještě v kuchařce šablonou a recept na perníčky. Cukrovou polevu taky ještě zvládnu. Nafotím, šablonku pro vás oskenuji a na svátky budeme mít doma všechno, jak má být. A pokud do výroby svátečních atributů zapojíte děti nebo vnoučata budete mít o společný zážitek víc. Takže tímto nedostatkem na trhu vlastně získáte.
Přeji hezký podzimní den Alena
