Jak jsem natírala plot
Jak jsem natírala plot
A nenatřela jsem nakonec nic. To se vám klidně může stát, když si pořídíte pracovitého asistenčního psa. Ptáte se, jak to spolu souvisí? Úplně jednoduše.
Jednoho dne se rozhodnete, že je na čase natřít plot. Máte barvu, najdete v dílně i vhodné štětce a je zrovna počasí tak akorát, aby se dal natírat plot. Ještě máte psa, kterého je vám líto nechat zavřeného v domě. Tak si všechno připravíte, pod plot narafičíte starý hadr, aby vám barva neudělala ďubky na beton. Pes si leží opodál a v tom na vás zavolá soused, jestli nechcete pár sazenic aster, které mu zbyly a chtěly by už zasadit. Odložíte plechovku s barvou samozřejmě na hadr, aby se nic neumazalo, a když se vrátíte s astrami, zjistíte, že u plotu není ani hadr ani štětec a jen červenohnědá stopa směřující pod jalovec se táhne zeleným trávníkem. Váš pes co u všeho asistuje, si totiž starý hadr rozhodl schovat do své skrýše. Tak máte sice astry, ale plechovka barvy je v trapu a místo plotu máte natřeného psa. A protože to je pracovitý asistenční pes, natřel se na rozdíl od plotu sám.
Můžete si jen v duchu zasakrovat, ještě že je dnes pod mrakem, tak snad i sprchne a barva z trávníku se spláchne. Psisko ale musíte nacpat do sprchového koutu a pořádně vydrbat šamponem. Ještě vydrbete sprcháč a vytřete a můžete jít pro další plechovku a natírat. Snad. Teď už s vykoupaným psem bezpečně zavřeným v domě a s novým hadrem na zakrytí betonu, natřete ten kus plotu.
Ouha, jenže dnes máme Medarda a ono začalo krápat. Tak snad odpoledne nebo zítra, anebo za 40 dní, pokud se naplní předpověď, se bude možná natírat. A až půjdete okolo našeho nenatřeného plotu, vězte je to proto, že máme asistenčního samonatřeného růžového psa. Barva je sice vodou ředitelná, ale jak se smývá ze psa, to už se v návodu neuvádí.
Alena a růžová zmoklá Růžena
