Jdi na obsah Jdi na menu
 


Záhadná ruina na Moravě - Gorias

30. 5. 2011


Gorias - česká archeoastronauticá senzace!!?

Všude na světě se nacházejí stopy po záhadných obřích ruinách jejichž původ sahá do časů kdy lidé neexistovali, nebo lezli po stromech. Na našem území známe tzv. "obří hrad" který doposud tíží hlavu mnoha "konzervativním" archeologům. Roku 2008 však došlo v odlehlé části severní moravy k objevu ruin dost možná mnohem úžasnějších a záhadnějších. Autory a zároveň prvními badateli v této lokalitě byl náš klub Avalon...


Všude na světě i u nás

Věřili by jste tomu, že někde v České republice může v hlubokých lesích po dlouhé věky existovat neznámá monumentální ruina po staletí přehlížená generacemi hloupých chasníků a "archeologů" kterým prostě "tak nějak" nezapadá do kontextu toho co je doposud o dávné historii známo??
Možná to zní neuvěřitelně, ale není to zase tolik let (2005) co se v Bosně zjistilo, že jeden obrovský kopec přímo na okraji malého městečka je ve skutečnosti ruinou obří pyramidy staré nejméně 12 000 - 27 000 let!!!! Přitom podle dnešního pojetí historie lidstva neexistovala v těch dobách na onom místě žádná "inteligentní" forma nějaké civilizaze natož taková která by stavěla pyramidy které jsou možná i honosnější než ty slavné egyptské...
Pro dnešní archeologii je to skutečný šok!! Pyramida je tak stará, že na ní leží již po desetitisíciletí nános několika metrů půdy a les. Přesto se již podařilo některé její části odkrýt a zjistit georadarem, že uvnitř skrývá doposud neznámé prostory.
Mnoho archeologů toto sousto nedovede prostě stávit a vzteky mohou roztrhat a sežrat svoje vydřené tituly...
Jak je možné, že něco takového existuje a přitom by to podle té jejich slavné "pavědy" vůbec existovat nemělo!!? Taková nehoráznost!! Taková drzost!!
Mnoha slavným "odborníkům" by dopřálo klidný spánek snad leda to když by byla bosenská pyramida odstřelena, rozemleta na prášek a na jejím místě byl postaven supermarket.
Záhadné kolosální stavby z dob "pravěku" tedy existují. Kdo je stavěl doposud nevíme. To, že v té době na zemi existovala vyspělá kultura je však pro konvenční vědu (bohužel) trnem v oku. Snaží se je stále popírat a když už někdo dovede definitivně prokázat jejich hmotnou existenci tak pouze zarytě tupě mlčí.
No co no... časem se na to třeba zase zapomene...


Stopy v Čechách

Na našem území se jistý archeoastronautický výzmap připisuje tzv. Obřímu hradu na Šumavě. Jedná se o údajně keltské hradiště na kopci které má valy stavěné z obrovských kamenů které tvoří až 5m vysoké zdi. Dle pověsti byla v jeho blízkosti nalezena obří lidská stehenní kost která byla tak velká, že z ní místní vesničané vytvořili lávku přes potok.
Podrobnostem o Obřím hradu však tento článek věnovat nechci. Rád bych tedy přešel k objevu z roku 2008.


Neznámá ruina 

Roku 2008 došlo v odlehlé končině severní Moravy k jedinečnému objevu. Dostal jsem zprávu od známého který dobře ví o mé zálibě v záhadách. Říkal mi, že při dlouhé vyjížďce na horských kolech viděl v kopcích jednoho hlubokého lesa podivnou skálu jakoby uzavřenou ohromným kamenným blokem. Ze zajímavosti jsem se na ono místo jednoho dne vydal. Leželo však daleko od mého bydliště v hlubokém lese který jsem neznal. Popis jeho cesty byl dosti strohý a tak jsem onen skalní útvar při první návštěvě nenašel.
Při další návštěvě jsem byl na místě přímo se známím a skalisko jsme našli.
Byla to silně zvětralá, poměrně malá skalní stěna vystupující ze svahu. Byl v ní skutečně jakýsi oblouk který připomínal „vstup". Stál jsem s ním před skálou a zapovídal se. Přitom jsem si všimnul několika podivných „objektů" ve skalní stěně. Přímo nad obloukem „vchodu" byla dvojice kulatých otvorů o šířce 15 - 20 cm shodné velikosti. Pravý otvor byl zahlouben pouze zhruba 10 cm, ale ten levý vedl hluboko do skály. Zkoušel jsem do něj strčit větev která v něm zmizela prakticky celá a zřetelné dno jsem ní nenahmatal. Okraje otvorů jsou velice zvětralé a doslova obroušené zubem času. Tehdy jsem si řekl, že by bylo naprosto nesmyslné, aby tu někdo ve středověku dlabal díru širokou 20 cm a hlubokou nejméně na délku ruky od ramene až ke konečkům prstů. K čemu by to bylo. Považoval jsem tedy tyto otvory i přes shodný tvar za pouhou přírodní hříčku.

Nalevo od domnělého vchodu byl stržen kus skalní stěny. V něm mě zaujala dvojice vskutku podivných otvorů ve tvaru kvádru. Zarazil mě především jejich dokonalý tvar. Levý otvor byl poměrně malý - rozměry bych ho přirovnal ke krabičce od zápalek. Je pro mě nepochopitelné proč a především jak by tento otvor někdo v dávnověku tesal do skály a taky to jak by se mu ho podařilo vytesat do hloubky 20 cm a přitom dodržet hrany s pravým úhlem. Vedlejší otvor byl zhruba pětkrát větší a oba si byli vzájemně kolmé. Byl obdobného obdélníkového tvaru a také vedl do skály zhruba 20 - 30 cm. Spodní strana toho většího otvoru se nedochovala protože v tom místě je skalní stěna zhruba do hloubky půl metru stržena.
Stál jsem tam a v údivu a uvažoval o tom jak mohlo něco takového vzniknout přírodní cestou. Žádné jednoznačné logické vysvětlení mě však dodnes nenapadá. Tyto otvory musel někdo vytvořit uměle, ale jak a proč? Okolní hornina při ústí otvorů byla silně zvětralá, to naznačovalo, že jsou jistě velice staré.

Ačkoli to znělo poněkud „úžasně" tak jsem se nedokázal ubránit pocitu, že dvojice otvorů vznikla tím, že ve skále před mnoha lety „něco" zkamenělo. Snad součást nějakého zařízení, dvou těles ve tvaru kvádrů. Jedině tak by snad došlo k vytvoření naprosto pravidelných „otisků". Objekty se pak za dlouhý čas v hornině zcela rozpadly a zbyl po nich jen přesný otisk jako „odlitek"?? Nebo je snad později někdo ze skály vytáhnul??

Snažím se na vše nahlížet racionálně a nevidím za vším hned paranormální jev. Pro tyto útvary by se jistě dalo najít i normální vysvětlení, ale věnoval jsem jim přece jen pár fotografií a minutku videa pro zdokumentování.
Skutečný objev však zatím stále čekal...


Další návštěva

Na videu jsem si doma všumnul dalšího útvaru ve skále který jsem musel přehlédnout. Šlo o něco jako dva rezavé železné kolíky zarostlé přímo v hornině. Vydal jsem se tedy krátce na to znovu na místo.
Ve skále tam skutečně vězí dva předměty podobné železným klíkům. Skála je hladce obepíná ze všech stran bez sebemenšího náznaku prasklin které by vznikly pokud by je tam někdo zatlouknul. Nyní jsem opravdu začal tušit, že by se mohlo vyplatit oblast lépe projít. Pokud se opravdu jedná o ostatky pradávné činnosti tak by mohlo být v okolí více stop.
O pár set metrů výše ve svahu jsem našel jiný a mnohem zajímavější objekt. V hustém lese ze země vystupovalo něco jako ohromné zdi ze zvětralého kamene tvořící půdorys stavby ve tvaru písmene "U". Nejprve jsem si myslel, že se jedná pouze o hříčku přírody, protože běžné středověké či keltské stavby mají zdi stavěné k kamenů. Každý z vás již jistě viděl nějakou tu stěnu starého hradu...
Tyto však tvořil jediný obrovský kus skály. Žádné opracované bloky nebo jednotlivé kameny skládané na sebe. Jediný kus masivu. Nedaleko svého bydliště máme v lese několik zřícenin drobných tvrzí a o pár km dál keltské hradiště. Toto však vypadalo naprosto jinak.
Procházel jsem oním objektem a neubránil se údivu. Z dálky byl nenápadný a připomínal pouhé skalisko, ale z blízka bylo patrné, že se jedná o naprosto rovnoběžné ohromné stěny stejné délky i velikosti.
Nejvíce mě šokoval fakt, že jsou tesané z jediného kusu kamene. Podle jejich značného zvětrání se dalo uvažovat o ohromném stáří stavby. Už nešlo pochybovat o tom, že v okolí skutečně bylo něco "reálného". Znovu jsem pořídil fotografie a videonahrávku.
Při další cestě po roce jsem měl jasný plán. Projít okolní krajinu křížem krážem a hledat jakékoliv další známky možných ruin či otisků ve skalách. Terén byl místy nepříjemný a mému úsilí příliš nenapomáhal, ale nic co by se nedalo zvládnout. Po krátké době jsem našel ohromnou skalní stěnu. Mohla být něco přes dva metry vysoká, metr široká a čtyři až pět metrů dlouhá. Čněla trochu našikmo z půdy. Z obou stran vypadala opracovaně. Ve všech místech zhruba stejná šířka. Obcházel jsem ji a všimnul si, že v půdě "skalní stěna" dále rovnoběžně pokračuje na obě strany překrytá z 90% hlínou. Chvili jsem ji sledoval...
Když jsem se poté pořádně rozhlédl tak mi došlo že stojím v obrovském půdorysu tvaru čtverce či kvádru o rozměrech snad 60 x 50 m!!!
Bylo to neuvěřitelné. Nevěřil jsem vlastním očím. Stěny v mnoha místech překrývala zemina, ale dalo se zřetelně rozeznat kudy vedou. V některých místech je bylo dobře vidět na povrchu a v jedné jámě pravděpodobně po vývratu stromu čněla ven dokonalá opracovaná ohromná zeď. Znovu z jediného kusu kamene. Nádherně tesané hrany ze všech stran.
Byla obrovská. Její šířka byla okolo jednoho metru a to jak hluboko se nořila do půdy nešlo odhadnout. Cítil jsem se jako Alenka v říši divů.
Okolo jsem našel další známky pravděpodobných půdorysů, zvláštní prohlubeň tvaru čtverce o straně zhruba 4m a největší překvapení čekalo při pohledu níže ze svahu. Další ohromný půdorys znovu o délce zhruba 50m. Úžasné však bylo především to, že jeho jedna skalní stěna tu čněla ve velké délce nad povrchem.
Byla neuvěřitelná. Jediný blok skály. Široká tak, že jsem po ní mohl chodit jako po chodníku. Čněla zhruha metr nad zem a byla zřetelně opracovaná ze všech stran. V běžném měřítku staveb byla vskutku monumentální. Půdorys této "stavby" perfektně lícoval s tím výše ve svahu. Při cestě dolů svahem jsem našel další, tentokrát menší a o kus níže ležela ona známá skalní stěna z druhé návštěvy.
Bylo to neuvěřitelné. Muselo jít o celou soustavu ohromných budov. Nikde jediná zeď stavěná z kamenů, ale pouze jednotné skalní bloky neskutečných rozměrů. Uvažoval jsem zda se může jednat o trosky hradu. Poloha ve svahu a samotný vzhled však působil naprosto odlišně. Ze strategického hlediska by byla poloha budov zcela nevhodná. To jak na sebe jednotlivé půdorysy navazují připomínalo spíše dojmem nějaké moderní ohromné stavby.
Dlouho jsem tam chodil a stále nemohl uvěřit tomu, že se mi to nezdá... Šokovalo mě to, že jsem při první cestě procházel nedaleko a ničeho si nevšimnul. Bylo to matoucí divadlo...
Ohromné skalní stěty tu hrají jakési mimikry. Při pohledu z dálky působí dojmem přírodních skal a samotné půdorysy jsou tak obrovské, že pokud člověk nevystoupí na místo s patřičným rozhledem tak ani nepozná, že v nějakých stojí. Neuvěřitelné...

Další odpoledne jsem přijel abych vytvořil hrubý plán zdí a útvarů. Trvalo to velice dlouho a přibližný plánek byl konečně na světě. Pravděpodobné rozložení obřích budov skutečně příliš nenasvědčovalo spojitosti s hradem nebo hradištěm. Použil jsem kompas pro určení zda stěny vedou souběžně s něktorou světovou stranou což se zhruba potvrdilo. V některých místech šlo již pouze ztěží tušit pokračování dalších staveb pod povrchem dle tvaru terénu díky čemuž jsem bohužel nemohl soudit kam až tyto ruiny sahají a kolik budov celkem čítají.
Povrch některých zdí je zvláštní. Jeden z kolegů příznačně prohlásil, že některé vypadají tak, jako by skála roztekla, dostala svůj pevný rovný tvar a znovu ztuhla.


První výkop

Začal jsem uvažovat o provedení výkopu u jedné ze zdí. Doma jsem to nějakou dobu promýšlel a rozhodl se pro vnitřní stranu největší ze stěn ve svahu. Ve dnech kdy se tato práce uskutečnila již byl pozim a trochu pršelo. Nevlídné počasí a kamenitá půda od hloubky 15 cm. Během pár dnů se podařilo prokopat podél stěny pouze zhruba metr hluboko. Stěna stále pokračovala do hloubky a i metr hluboko byla stejnoměrně plochá. S tím, že nad povrch čněla zhruba metr již bylo jasné, že její výška přesahuje nejméně dva metry, ale nelze odhadnout jak hluboko ve skutečnosti až sahá...
V hloubce okolo tří čtvrtin metru jsem našel zvláštní kousek rezavého kovu o velikosti zhruba 3 x 4 cm. Na svou velikost je plátek dost těžký a z jedné strany v sobě má jakoby "zatavená" zrnka nějakého tvrdého černého lesklého materiálu. Nevím přesně o co se může jednat, ale působí dosti zvláštním dojmem. Na jedné straně lze rozeznat zřetelný rovnoměrný ohyb pod nímž z předmětu vystupuje rovná ostrá hranka. Stáří a složení materiálu si netroufám odhadnout, ale doufám, že jej budu moci jednou nechat podrobit alespoň zběžnému rozboru. Ve výkopu se dále našlo zhruba od hloubky 0,5 m níže několik uhlíků z větviček jehličnatého stromu. Nejprve jsem myslel, že se jedná o pozůstatky ohniště. To se však neprokázalo, protože uhlíky ležely pouze sem tam, vcelku daleko od sebe a v rozdílných hloubkách. Bylo jich na ohniště příliš málo. Momentálně v okolí zdi roste zejména listnatý les.
Když jsem pár z uhlíků rozkrojil tak jsem zjistil, že jsou pouze intenzivně ožehnuté zhruba do hloubky 1mm což také nenasvědčuje možnosti, že by šlo o ohniště. Byli velice křehké. Jejich stáří a vznik nemohu osobně posoudit...

Během podzimu bylo pořízeno ještě několik fotografí a videa. Další rok jsem bohužel díky dlouhodobějšímu marodění neměl příliš příležitostí k dalšímu průzkumu a doufám, že se k němu letos znovu dostanu. Je celkem škoda, že toto místo neleží blíže mého dosavadního bydliště.

Přes zimu jsem pátral v záznamech a odborné literatuře, zda se k dané lokalitě připojuje nějaká zmínka o hradu či keltském osídlení. To se však nepodařilo prokázat.

Jak je to všechno možné?

Občas vážně žasnu nad tím jak tyto neznámé ruiny mohou tak dlouho ležet přehlížené a ignorované v lese severní moravy.
Okolní krajina je z podstatné časti pokryta lesy a menším počtem malých vesnic. Na jednu stranu, ale nevidím nic podivné na faktu, že zde tyto ruiny pečkávají věky bez zájmu a povšimnutí. Pouze několik z mála lidí na místní podmínky dosáhne skutečně dobrého vzdělání a měl jsem již několikrát možnost dobře poznat ignorantskou a jednoduchou povahu tamních občanů. V jednom místě byla zřejmě před desetiletím či více budována skoro neznatelná prašná lesní cesta kterou možná párkrát do roka projede traktor. Tato cesta vede skrze jednu z obřích stěn která v tom místě čněla zhruba 0,5 až 1m nad povrch. Lidi ji tehdy roztřískali (zřejmě posíleni komunistickou budovatelskou ideologií) a to co z ní zbylo se dosud váli na kraji cesty. Cesta vede skrátka skrz. I když jsou tyto objekty poměrně hlouběji v lese tak i přes to kolem nich občas chodí lidé. Přinejmenším zaměstnanci lesní správy. Doposud jsem se však nedoslechl, že by se o nich někdo zmínil nebo, že by tam o nich bylo nějaké veřejné povědomí.
Lidské ignoranství a hloupost občas nemají hranic...
Jsem bohužel přesvědčen o tom, že když bych tento nález nahlásil na příslušné instituce tak stejně nebude nikdy veřejně uznán či hlouběji zkoumán. Vzhledem ke své záhadné povaze, nekonvenčnímu vzhledu, ohromným rozměrům a pravděpodobně i extrémnímu stáří se jistě nedá z hlediska "známé" archeologie identifikovat - tím pádem je zcela iracionální - tedy je to vlastně nesmysl - jednoduše vlastně vůbec neexistuje... Protože naše historie podobné stavby a artefakty prostě nezná a znát ani nechce...
Gorias - stále záhadnější a šokující (+videodokument) 

Výzkum záhadné ruiny které přezdíváme Gorias nadále pokračuje. Čím více informací a faktů je o této struktuře shromážděno - tím více je záhadnější a šokující. Když byla na základě měření a map zhotovován 3D model simulace jak může vypadat torzo „hlavní stavby" celého komplexu nemohl jsem věřit vlastním očím!!! Jak fantastická může být skutečnost???...


V předešlém roce byla v terénu vyhotovena podrobná mapa zachycující hlavní komplex budov jež tvoří jádro ruin. Šlo o podrobný průzkum trvající několik hodin. Na místě se podařilo zjistit, že podstatná část komplexu spočívá pod zemí a sahá do velké hloubky (což také potvrdil výkop). Lavina zarážejících zjištění nabrala neskutečný spád…
To jak hluboko stavba sahá a celkové zvětrání zdí nad povrchem odporuje základům pojetí metod datování které používá soudobá archeologie. Dle předběžného odhadu se dá takřka jistě hovořit o faktu, že je struktura rozhodně starší 20 000 let. Ačkoliv je to absolutní troufalost…
Je možné, že pro reálné datování bude třeba za onu již tak neskutečnou cifru přidat ještě jednu nulu. Materiál zdí dle všeho není jen tak obyčejná přírodní skála a několik indicií může naznačovat existenci rozsáhlého podzemního systému hluboko pod povrchem. Fragment kovu nalezený v hloubce okolo jednoho metru u jedné u obřích stěn vykazuje zvláštní stopy podobné speciální povrchové úpravě teflonem.
Ano je to neskutečné a naprosto šílené. Sám jsem udiven a čekám co všechno ještě vypluje na povrch při rozsáhlejším výkopu který se plánuje na rok 2011.
Nikdy bych nevěřil tomu jak neuvěřitelné věci má mnoho lidí často před nosem a přitom nevidí a neslyší…
Možná jsme všichni jen snílci a blázni…
Možná ale stojíme tváří v tvář zásadnímu objevu na poli české archeoastronautiky.

Měřením a doložením souběžnosti mnoha základních obřích stěn bylo zjištěno, že hlavní komplex tvoří spíše jednu ohromnou budovu než několik samostatných. V areálu se nacházelo ještě několik menších staveb které stojí několik desítek až stovek metrů od centrálního komplexu který ani po nejšílenějších náhledech a studiu nepřipomíná hrad nebo keltské hradiště.
Struktura by byla ze strategického hlediska postavena naprosto šíleně a nesmyslně.
Ani jedna ze zdí není stavěna ze samostatných kamenů. Jedná se o monolit tvořený materiálem podobným skalnímu masivu.
Zde došlo k prvnímu zásadnímu zjištění…
Materiál obřích stěn vykazuje některé anomálie. Hornina vypadá jako by roztekla a potom byla zformována podobně jako beton.
V této souvislosti jsem studoval dostupná zjištění německého badatele Hartwiga který se s tímto fenoménem setkal u mnoha archeoastronautických ruin a popsal ho jako „pradávný beton" vytvořený technologií jež je soudobé vědě zatím neznámá. Jiný badatel upozorňoval na anomálii této prastaré technické struktury umělého masivu který má mnoho vnitřních „vrstev" podobných slupkám okolo monolitu.
Při výkopu u obří zdi byl tento pozoruhodný efekt prokázán.

Vše již tak neskutečné se stalo ještě neskutečnějším nyní v zimě kdy byla mapa lokality zpracovávána a převáděla do možné trojrozměrné rekonstrukce.
Výsledek je zarážející…
Již při pohledu na kreslenou mapu která mi tehdejšího letního poledne velice pomalu vznikala pod rukama jsem se nemohl ubránit zarážejícího vzhledu stavby která působila doslova funkcionalisticky s nepřehlédnutelnou estetikou a geometrickou přesností podobně jako budova dnešních moderních dob.
To co poskytl 3D model však předčilo vše…
Je jasné, že současná podoba 3D modelu zřejmě nezachycuje všechna měřítka a detaily tak jak jsou ve skutečnosti. Na vytvoření přesného modelu by bylo třeba extrémně precizního georadaru a technologie kterou si bohužel dovolit nemůžeme.

Tak jako tak je pohled na torzo ohromné stavby fascinující…
Nemohu se ubránit dojmu, že se jedná skutečně o „něco víc" než dílo středověkého či starověkého primitiva. Celkové pojetí stavby se jeví velice moderní i na dnešní dobu.
Přesto se architektura jeví zcela logická a promyšlená.
Působí dojmem masivního komplexu zapuštěného do země a vystuženého pro maximální odolnost. Nabízí se skoro myšlenka, že měla tato stavba vojenský nebo industriální charakter.

Nemá cenu se v současnosti pouštět do dalších předčasných úvah. Zásadní rozřešení snad přinesou letošní výkopové práce.
Tyto ruiny které od nás mají příznačný název "Gorias" (legendární prehistorické sídlo neznámé kultury jež se mělo nacházet někde na území ČR) nebudou v brzké době nijak uveřejněny či označeny. V zájmu jejich delikátní povahy si jejich polohu a výzkum zatím raději ponecháme sami pro sebe. Nestojíme totiž o mediální kydání hnoje které podobné objevy doprovází, natož o zničení lokality "hledači pokladů", "rádoby odborníky s detektorem" Jediné co snad lze říct, že se nachází severně od Šumperka.
Snad jednou přijde "rozumnější" doba a "rozumnější" podmínky pro solidní výzkum lokality.
Mějte tedy prosím pochopení.

©2010 Copyright http://klubavalon.iplace.cz/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

POsedlost

(Monika, 25. 6. 2017 23:17)

...tímto místem jsem posedlá už roky...prostě musím ho najít,zatím vše marné.....prosím kohokoliv,kdo ví,kde se nachází o informace na můj mejlík lehky33@email.cz
předem děkuji ,Monča

Kolíky nejsou záhada

(myšikrysa, 4. 12. 2016 13:50)

Ehm...zrezlé kolíky zatlučené ve skále nejsou nic záhadného a opravdu nevznikají při zatlučení kolíků do skály žádné pukliny. Horolezci by mohli vyprávět... :-)

Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Miroslav Heinrich, 1. 10. 2013 9:57)

považuji tu věc za velmi pozoruhodnou. Podobné zdi se vyskytují v pevnosti Volčanovo kale v Bulharsku u ústí Ropotama: http://greencorridors.burgas.bg/bg/objects/view/50 Volčanovo kale je název z 19. století. Před 4000 let zde bylo město jménem Ranuli: http://visit.guide-bulgaria.com/SE/Bourgas/Primorsko/Primorsko/_id=296
Místu dominuje skála ve tvaru lví hlavy (Lavskata glava), v níž je vytesána kultovní jeskyně:
http://www.razkritia.com/186111/%D0%B2%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%BE-%D1%87%D1%83%D0%B4%D0%BE-%D1%81%D0%BA%D0%B0%D0%BB%D0%B0%D1%81%D0%B5-%D0%BE%D1%82%D0%BA%D1%80%D0%B8-%D0%B8-%D0%BF%D1%80%D0%B8/
Místo jsem nenavštívil, leží v rezervaci. Údajně je možný přístup s průvodcem. Loni jsem navštívil jiné pozoruhodné místo, thráckou megalitickou svatyni Beglik Taš, která leží nedaleko a byla objevena teprve nedávno:
http://www.cestomila.cz/clanek/502-beglik-tas-z-primorske-plaze-primo-k-thracke-svatyni
Nepovažuju za vyloučeno, že by se něco podobného nenašlo v ČR.

Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Eva Hačmor, 2. 10. 2013 13:05)

Moc díky za komentář a odkazy. Já osobně jsem přímo nadšená Vašimi odkazy, thráckou jeskyni - o té jsem vůbec nevěděla. Díky, díky díky. Kdybyste měl chuť písnout něco ze své cesty a doplnit fotkama, rádi to na Hačmor přidáme. Stačí poslat na hacmor@seznam.cz.
Souhlasím s Vámi, že i u nás jsou ještě hodně neprobádaná místa. Dřív se také věřilo, že pyramidy jsou jen v Egyptě:-) a pravda je jiná.
Hezký den
Eva

Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Miroslav Heinrich, 5. 10. 2013 12:11)

Nějaké fotografie z Beglik Taše, na kterých by bylo víc, než už je na netu, nemám. Tu Lví hlavu bych rád navštívil až tam pojedeme příští rok, zkusím najít nějaký způsob jak se tam dostat... Do té štoly je třeba mít horolezecké vybavení, takže nedoufám, že bych se dostal dovnitř, předpokládám, že je nastavená na určitou výšku slunce. Dodávám, že je to celé v žule, takže nějaké přírodní procesy asi moc nepadají v úvahu.
O pyramidách v Bosně jsem četl - oficiálně o žádné pyramidy nejde, fotky, co jsem viděl, napovídají, že je to tam celé "divné". Ale člověk si stejně udělá názor, až když takové místo navštíví osobně. Kniha o pyramidách na Znojemsku mě moc nepřesvědčila. Rovněž bych musel vidět. U takových míst hodně záleží na tom, co člověku o sobě sdělí. V té oblasti je zcela nepochybně hodně rondelů. Kraj je to nepochybně zajímavý a je tam toho hodně i bez pyramid. Navštívil jsem asi před dvěma lety jedno místo poblíže Hollabrunnu, kde jsou výrazné skály a viklany. Bohužel, nedaří se mi dohledat jak se to jmenovalo. Mám odtamtud někde i fotky. Zkusím vyhledat, ale asi to nějaký čas potrvá.

Re: Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Eva Hačmor, 5. 10. 2013 12:30)

Máte pravdu, že místo, když ho člověk navštíví, tak osloví, nebo ne. Když cokoliv zajímavého najdete a zjistíte, budem velmi vděční. Info z první ruky je mnohem zajímavější, než převzaté informace. V té Bosně nevím, nebyla jsem tam osobně, ale vypadá to na velmi zajímavé stavby, což je potom jedno, jak se pojmenují.
Znojemsko mne taky moc nepřesvědčilo, ale většina průzkumů je někdy dost o ničem. To myslím globálně.
Mne, když před lety oslovily "naše" Lurdy a mnoho let jsem pátrala, nikdo mi v podstatě nevěřil. Konečně země vydala pár nálezů, kdy odborníci moji teorii potvrzují. Nyní zatím nechci na Hačmoru nic zveřejnit, ale časem, až se sesbírají další důkazy.......
Ta lví hlava, jééé, to by chtělo pořádný průzkum. Pokud je to žula celé, tak přírodní procesy se fakt mohou vyloučit.
Hezký den a díky za komentář
Eva

Re: Re: Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(M. Heinrich, 9. 10. 2013 17:35)

Našel jsem další zajímavé místo v Bulharsku, které trochu ten Gorias připomíná a, přestože je to obrovský komplex na vrcholku kopce, bylo objeveno teprve v roce 2000. Je to thrácká hrobka a svatyně u vesnice Tatul. Myslím, že fotografie jsou výmluvnější než popis:
http://bulgariatravel.org/en/object/60/
A ještě odkaz na wiki:
http://en.wikipedia.org/wiki/Tatul

Podle pověstí byli jen dva thráčtí vládcové pohřbeni na vrcholu kopce: Orfeus a Rhesus. Přitom Orfeův hrob má být v Leibethře v Řecku.

Re: Re: Re: Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Eva Hačmor, 10. 10. 2013 13:12)

Jste poklad, díky moc. A vidíte, jak píšete, jsou pohřbeni, hrob má být......., zase někdo záměrně kdysi zkreslil informace. Hned juknu a díky, díky

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(M. Heinrich, 2. 11. 2013 17:03)

No, ty informace se ani moc zkreslovat nemusely. Je to prostě založeno na tradici, která pochází z dob, kdy ještě žádné písmo ani nebylo. A za těch několik tisíc let udělá informační šum svoje.. Nejzajímavější jsou obvykle místa, o kterých se nevypráví vůbec nic.

Re: Re: Re: Re: Re: Přečetl jsem si o Goriasu na stránkách Avalonu-

(Eva Hačmor, 10. 10. 2013 13:16)

Jukla jsem, to asi nebyla Matka Příroda:-), díky.