Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sexy krásky lovců mamutů

17. 7. 2011

VENUŠE   Z PRAVĚKU

Já se jen ptám, jak tyhle pro umělce inspirativní dámy, mohly přežít tehdejší nároční život.  Bylo to proto, že neznaly léky na cholesterol, nikdo jim neříkal o infarktu myokardu a jiných neduzích? Všimněte si, že tělo bylo pro umělce  tak důležité, že naopak hlavu třeba i vynechal, místo ní udělal malé očko na připevnění dílka například na krk. Byl to ochranný amulet nebo se tak šířilo takové prvoporno. Venuše z Hohle Fels rozhodně cudná soška není.

Doposud nejstarší známá venuše je jen 6 centimetrů vysoká ženská postava vyřezaná do mamutího klu. Trup s neúplnýma nohama, které končí nad koleny, má v místě hlavy očko na zavěšení. Soška byla nalezena v loňském roce v jihozápadním Německu, asi 20 km jihozápadně od Ulmu, v jeskyni Hohle Fels (německy správně Hohler Fels - z "der hohle Fels") ve vrstvách jurských vápenců pohoří Švábská Alba. Venuši chybí levá ruka a rameno, takže v Conardově srdci dřímá naděje, že se podaří nějaký ten kousek ještě najít.

 

Zvětšit obrázek
Venuše z jeskyně Hohle Fels (Německo). Věk – asi 35 tisíc let, materiál – mamutí kel. Kredit: H. Jensen Universität Tübingen

Nález přináleží k počátkům kultury aurignacienu (čti oriňasjenu, podle archeologické lokality ve francouzských Pyrenejích). Tato kultura moderního člověka se rozvíjela v Evropě (známa jsou například jihomoravská naleziště Stránská skála u Brna a Mladeč) a na Předním Východě v době mladopaleolitické (asi 35 až 27 tisíci lety př.n.l.).

 

Nová Venuše z jeskyně Hohle Fels o několik tisíc let trumfla své proslulé mladší kolegyně – venuše z vrchního paleolitu, z kultury gravettien. Mezi ně patří i moravská Věstonická venuše (pálená hlína, 29 – 25 tisíc let př.nl.).


ObrázekVěstonická venuše


Replika Petřkovické venuše v Národním muzeu

Petřkovická venuše, někdy nazýváná Landecká venuše, je paleolitická kamenná plastika, kterou objevil 14. července 1953 archeolog Bohuslav Klíma na lokalitě z období kultury mladšího gravettienu na ostravském vrchu Landek. Jde o 4,6 cm vysoké bezhlavé torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu). Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho kamenných artefaktů a kosterních úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23 000 let. Výjimečná je např. tím, že absence hlavy byl zřejmě autorův záměr, nebo že na rozdíl od jiných pravěkých venuší znázorňuje mladou štíhlou ženu.

Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše patří mezi zcela unikátní příklady pravěkého umění. Ačkoliv jde o nejvýznamnější pravěkou památku Ostravska, je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně. Poprvé ji tak mohli Ostravané spatřit až na výstavě konané na Černé louce dne 15. listopadu 2002. Vystavena byla pouze jeden den, během kterého ji shlédlo přes 4000 návštěvníků. Ačkoliv vedení města usiluje o to, aby vzácná památka byla vrácena do Ostravy, brněnský Archeologický ústav to odmítá. Svolil pouze k tomu, aby soška byla Ostravě půjčována častěji.[1]


Venuší je velmi mnoho, z toho se Petřkovická trochu vymyká, na mne osobně působí, jako by měla plavky. Ale proč ne. I v době lovců mamutů existují malby, kdy nás kdosi navštívil, měl létající stroj, skafandr, tak proč by případná bohyně - astronautka neměla plavky. Autor Eva

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář