Les psích duší Chocerady - Hačmor - výcvik

Psal se rok 1967 a naše rodina frčela v sobotu ráno z Prahy do Chocerad, kde rodiče koupili pozemek na stavbu chaty. Tahle část Chocerad se jmenuje Leština a pozemek se nalézal pár desítek metrů od pole, kde tehdy byla zaseta pšenice. Všude byly neprobádané houštiny a plno divných hlubokách jam, takže naše dětská, výzkumná skupina se rozhodně nenudila.  Hledaly jsme poklady a zákoutí, kde jsme byly z dohledu rodičů.  Celou dobu nás hlídal nalezenec Rek, o kterém jsem tu už psala. Ten den Rek se nechtěl k poli ani přiblížit, pořád tam na něco štěkal a vrčel. To nás navnadilo na průzkum. Vlezli jsme do pole a po pár metrech  nás čekalo překvapení. Krásný kruh, kde klasy pšenice byly ohnuty  to pravého úhlu. Z kruhu vedla krátká cestička do kruhu dalšího a z něho do dalšího, kterou jsme se vrátily do původního kruhu. Kamarát Vládík si v kruhu lehl a lebedil si, jak pěkně se na klasech houpe. Hned jsme se přidali všichni. Bylo tonádherné. Rek mezitím zburcoval mojí maminku, ta přiběhla, divila se, ale vyhnala nás z pole pryč.  Večer se mi udělalo moc nevolno, hodně jsem zvracela. Okolo 21. hodiny volala maminka na tátu, že na poli cosi silně svítí.  Bylo slyšet i podivný šumivý zvuk. Vše trvalo pár desítek minut.  Rek byl neklidný a vůbec neměl chuť jít ven. Ráno  mi bylo už lépe, tak jsme se opět s kamarády proplížili ke kruhům. Dokonce jsme se snažili vyšlapat si podobný, ale to nešlo. Stejný jsme prostě nedokázali.  Pak jsme byli opět odloveni bdělou maminkou a domácí vězení neminulo nikoho. 

Rok 2009, jdeme s Morganem lesem a on se snaží najednou cosi obejít.  Manžel zbystřil a zvolal: "Bacha, je tu kruh". A skutečně. Na lesní křižovatce, kde jedna cesta vede k našim Lurdům, byl  kruh. V něm další menší, v tom zase další a další. Celý kruh je jakýsi obrazec. Na fotce si to můžete prohlédnout. Fotila jsem jen mobilem a říkala si, že je škoda, že kruh je na místě, kde jezdí těžká technika a brzy ho zničí. Vedle totiž bývá složiště dřeva.  Kruh byl jakoby vytlačený.  Další týden jsem ani nebrala foťák, bylo jasné, že kruh nebude. Jaké ale bylo naše překvapení, kruh byl.  Auta s kládama přes něj sice jezdila, ale kruh nebyl poškozen. K našemu překvapení vydržel několik měsíců.  Nevím proč, mám před kruhy určitý respekt a už do nich nevstupuju. Před několika lety jsme měli dva malé na zahradě a obě feny je vždy raději přeskakovaly.  Vždy dávám na pocity zvířat, měla jsem tehdy poslechnout i Rečka.  Dodnes si kladu otázku, jestli nedošlo k nějakému ozáření, proto ta nevolnost. Alenka měla kruh na své zahradě, tak sem také přidala fotečku.  Máte i vy zkušenost s kruhy? Napište nám, rádi vaše poznatky uveřejníme.  

Jan nám napsal:

Jak jsem se díval, ten první znamená jisté poselství, motýlí muž je v mytologii jisté indiánské jihoamerické kultury o něm zmínka. Šamani kmene, kteří ho někdy údajně spatřili při obřadu věřili, že přináší poselství o smrti, neštěstí a zkáze. Věřili tedy, že jejich kmen je předurčen k  nějakým způsobem záhubě, třeba ve válce, genocidou, nemocí nebo vymřením po meči atd. V tomto případě, jak to vidím já, je to znamení a informace z vesmíru o dlouhodobých budoucích útrapách této země, možná kontinentu a podobně.

12.1.2011 Eva

• Foto 1. kruhy v obilí letecký snímek Holandsko 
• Foto 2. kruhy na rozcestí 2009
• Foto 3. kruhy - barevná úprava
• Foto 4. kruhy v trávě na zahradě 2007