14. narozeniny přírody, co se povedla
Co se stalo, že jsme neslavili 13. narozeniny, ale slavíme až letos 14. narozeniny 
Prostě mne zradilo zdraví. Postupně jsem přestávala chodit, až jsem zůstala na vozíku. V nemocnicích jsem postoupila nejrůznější vyšetření, ale nakonec vše, neukázalo nic. Abych to neměla jednoduché, dozvěděla jsem se, že mám cukrovku. Marně jsem se bránila, prali do mne inzulín a já jen spala, měla bolesti v nohách, to však nebylo na pořadu dne. Hlavně přiznat, že to mám z alkoholu:-), hřeším jen vaječným koňakem a ještě ne každé Vánoce. Šílené zdravotnictví opět potvrdilo svou moc. Nakonec, při nabídce druhého kola vyšetření, jsem dostala odvahu a odmítla tu mrzačící péči. Dodnes jsem sice na vozíku, ale pomalu si dávám tělo do pořádku.
A co bylo na vině? Asi celkové vyčerpání všech těch let, kdy vznikl Les psích duší. Práce v šílených tropech a sucho, co dnes lidi děsí, tu bylo takové, že si to ti, co u nich pravidelně prší, neumí představit. Byla to děsivá situace, neustále jsem přesvědčovala sama sebe, jaký to má smysl a makala a makala. Se mnou manžel Vašek a dcera Petra. Já však asi nejvíc a se mnou Holly, naše ovčačka. A to by nebyli Češi, aby mi to neosladili občasným udáním, výhružkami a podobnými nesmysly. Prostě jsem byla unavená tak, že tělo dávalo signály, ale neslyšela jsem a neviděla.
Když něco takového zkusíte, potřebujete sehnat i peníze, spolek je neziskovka a já pracovat už nemohu. Má to malý háček, přírody je přece dost, tak proč mít další? Takových pitomostí jsem už slyšela mnoho. Třeba proto, abychom měli spodní vodu, aby zvířata měla potravu a co pít, aby rostliny mohly opět třeba po desítkách, až stovkách let z půdy znovu vzejít? Aby se za bio neplatilo vydřiduchům? Aby vzduch byl dýchatelnější? Aby prostě svět byl hezké místo? Aby je hodně.
A pokud si někdo myslí, jak příroda není týraná? Je a víc, než si myslíte. Letos si to možná lidi konečně uvědomují. No nic, nebudu moralizovat.
Přestavte si, že na provoz a údržbu Lesa psích duší potřebujeme okolo 30.000,- ročně. Spárkatá ničí stromy do jejich 7 let, pak jí zhořknout. Tak, jak jsem před pár dny uvedla na našem FB příklad borovice. Příklad. Poničených stromů bylo mnoho. Z této se stal hustý keř.
Jednou vyroste, ale její kolegyně mají několik metrů. Vrátím se k penězům, většinou tuto částku nemáme, příroda prostě není třeba. Ti, co přispějí mají můj velký obdiv a hluboce se před nimi klaním. Jsou to andělé. Važme si takových lidí.
Přesto já a dalších 5 lidí ve spolku se nikdy nevzdáme. Pořídili jsme z toho mála skvělý sběr vody, která napájí náš mokřadní rybník a napájí kubíkovku - nádrž. Také vznikl Seník, jehož střecha je další zdroj vody. No a letos, v tradičním zdejším suchu a teplotám atakujícím 50°C, zůstal náš projekt zelený. V těchto teplotách bez stínu jsme dřív pracovali.
Dám se pár fotek z období začátků a sucha. No a kdybyste chtěli pomoci fyzicky, stačí se se mnou spojit na čísle: 603 505 221, Eva. Momentálně tam jsou schopni pracovat jen Vašek a Milan. Za pomoc nejsou prachy.-), ale různé benefity.
Nebo darovat nějakou korunku : 282 285 912/0300
Les psích duší je volně přístupný všem. Prostě mi to tehdy připadalo normální, pak musel vzniknout spolek.
Zapsala Eva
fotky : Eva, Ivana, Milan a Vašek. Vzala jsem to podle abecedy u holek a kluků:-)

