Hačmor - výcvik psů Chocerady

Jak jsme na to přišli? Na Nový rok si můj páníček všimnul, že nechávám růžové kapičky z lulinka. Nejprve si myslel, že je to následek poranění petardou, kterou mi kluci hodili za prdélku na Silvestra. Prohlížel mi lulinka a nic, tak jsme šli druhého na veterinu na Bruzovské ulici k dr. Šlachtovi. Má pověst, že je nejdražší ve městě, ale má špičkově vybavenou ordinaci, ve které nakonec končí všichni, co se chtějí nechat operovat nebo mají nějaké speciální vyšetření. Ordinovala mladá slečna doktorka, která se nás ujala, ale vyšetření převzal sám šéf. Závěr : ledviny nebo prostata s operací, vše se ukáže po odebrání krve. Po informaci, že se jedná o pejska původem z útulku, zavrhl, že jsem měl dvanáct let, spíše devět! Než dokončil zapojení kanyly, tak připustil, že mi bude jedenáct. Tak nějak to bude s mým věkem. Chodili jsme potom s páníčkem každý den na kapáky z důvodu pročistění ledvin. Páníček se nestyděl ležet vedle mne a povídat mi pohádky o malém pejskovi. Nebo jsme také oba usnuli a sestřička se nám smála. Po týdnu je jasné, že už nikdy nebudu zcela zdráv. Dieta se speciálními granulemi a žádné párečky s kostičkami do konce života.

Paní doktorku s bříškem a její milou sestřičku nikdy nezapomenu, ani na pana doktora s fousem. Byli to hodní lidé, ale nemusím tam být zase tak často. Musím myslet také na páníčka, který za mé léčení neváhal zaplatit několik tisíc korun a já jsem neskončil, jako mnoho starších a nemocných, někde uvázaný v lese. Je to štěstí mít dobrého pána nejen na Nový rok!

Autor: Sváťa

Dne 15. května nám autor příspěvku, p. Sváťa poslal:

Opět po čase zdravím prostřednictvím Hačmoru všechny pejskaře,chovatele a milovníky pejsanů a různých psů veškerých ras a původů. Důležité je, že je náš a ten je vždy zlatíčko! Čtvrtého března mi odešel na nebeské pláně můj NO Kámoš po krátké nemoci, kdy se už přes nákladnou léčbu neuzdravil a já jsem nechal zkrátit jeho trápení. I to je služba druhovi, škoda,že já se toho asi (určitě) nedočkám.Čtvrtého dubna jsem si po několika seznamovacích návštěvách domů přivedl labradora černé barvy Montyho. Měl skončit v útulku z důvodu stěhování majitelky, a tak to vyšlo stejně jako adopce. První dny jsem byl celý poškrabaný, jak se snažil se mnou o bližší seznámení.Tolik pusinek, jsem nedostal za celý život,co mám nyní za ten krátký čas.Svědění nohou a bolesti rukou jsou také pryč, že by to olizování bylo opravdu "léčivé"? Má několik zkoušek a je dobrý společník, že by ho ukradli lupiči i s lupem, tady raději nebudu ventilovat.

Všem přeji radost ze života s našimi miláčky a Hačmor, ať je nadále tak úspěšný, jako doposud!

Hačmor: Přejeme Kámoškovi lehké spočinutí na obláčku a držíme palce, aby nový pejsek přinesl jen samou radost.

Moc děkujeme za chválu.

Eva a Alena